Česky | English

Organizace fondu v třinecké Knihovně pro děti a Mklubu

Třinecká knihovna sídlí od roku 2014 v nově zrekonstruované budově. V nové budově a k modernímu vybavení se knihovníci rozhodli změnit i přístup k organizaci a stavění knihovního fondu, a to tematicky. Článek na příkladu Knihovny pro děti a Mklubu popisuje, jak knihovníci postupovali, k čemu došli a jaké jsou první zkušenosti z praxe.

Úvod

Třinecká knihovna prošla v roce 2014 náročnou rekonstrukcí. Během stavebních úprav budovy přemýšleli knihovníci i nad novým stavěním knihovního fondu, protože nová knihovna měla sebevědomý cíl stát se „obývákem“ města.Celému přeorganizování knihovního fondu předcházely debaty a zamyšlení se: Jak udělat z nové knihovny útulný prostor, kde by se čtenáři cítili jako doma? Jak docílit toho, aby si vybírali knihy přirozeně a intuitivně jako z vlastní knihovničky v obýváku? S interiérem nám pomáhali architekti, ale s knihami jsme si museli poradit sami. Částečně jsme použili i metody z designu služeb.

Inspiraci jsme čerpali v německých a rakouských knihovnách, v marketingově osvědčeném tematickém řazení knih v knihkupectvích a celou věc jsme také konzultovali s odborníky, především s Adamem Hazdrou a Olgou Zbranek Biernátovou. Když padlo rozhodnutí seřadit fond tematicky, sešli se všichni naši knihovníci a za pomoci nepřeberného množství barevných lepicích papírků jsme vytvořili vlastní klastr témat, která se nakonec prakticky shodovala s řazením knihovny v německém Chemnitzu , což nám dodalo ještě více odvahy a jistoty, že jsme se vydali správným směrem. A jak to celé dopadlo a jak to u nás funguje, vám přiblížíme v následujících řádcích. Jako příklad jsme vybrali naši Knihovnu pro děti a Mklub – Knihovnu pro mladé [1].

Knihovna pro děti – tematické řazení

V Knihovně pro děti řadíme knihovní jednotky tematicky a následně podle příjmení autora. Výjimku tvoří naučná literatura, která je řazena dle znaků MDT, ale popisky jsou tematické, aby se děti v regálech snadno orientovaly. Beletristický fond je rozdělen na pohádky, první čtení, příběhy o zvířátkách, dobrodružství, detektivky, historickou prózu, fantasy, horor, humor, dívčí romány, young, školní četbu, cizojazyčnou literaturu, poezii a komiksy. Každé z témat má i své grafické označení, které umisťujeme nahoru na hřbet knihy. Dole je pak počáteční písmenko příjmení autora, písmenko je buď v červené, modré nebo zelené barvě podle toho, pro jakou věkovou skupinu je dílo určeno. Grafická označení tématu pomáhají hlavně nejmenším návštěvníkům knihovny, kteří si téma ještě nedokáží přečíst sami. Např. pohádky jsou znázorněny zvonečkem, příběhy o zvířátkách psí tlapkou apod.

Řazení knihovních jednotek podle tématu se osvědčilo, ale samozřejmě nelze vyhovět vždycky všem. Také pro nás knihovníky je mnohdy náročné dílo správně zařadit. Pokud se objeví kniha, která se jeví jako pohádka, převažují v ní fantaskní prvky a hlavním hrdinou je zvířátko – kam tedy s ní? Do pohádek, fantasy či příběhů o zvířátkách? Tematické řazení také způsobuje, že knihy téhož autora jsou rozděleny mezi různá témata. Někteří čtenáři to nesou nelibě, především pak v situaci, kdy se jedná o jejich oblíbeného autora a bylo by pro ně pohodlnější mít všechny jeho tituly na regále vedle sebe. Takto se téměř neobejdou bez dovednosti vyhledávání knih v knihovním katalogu nebo pomoci knihovníka. Podobná situace nastává u knížek, které má knihovna ve fondu vícekrát a jejichž druhé vydání má zcela jiný formát než první. Může se tak stát, že stejný titul je zařazen mezi pohádkami a zároveň v prvním čtení. Přibývá rovněž titulů, které se velmi špatně zařazují do některé z vymezených tematických skupin. Jedná se o nápadité knihy, které se samy o sobě snaží být jiné než ostatní, a je těžké je zjednodušeně charakterizovat námi vymezenými tématy.

Dětem tematické řazení na druhou stranu velmi pomáhá při hledání té pravé knížky, protože hledají intuitivně podle tématu. Pro knihovníky je snazší dětem doporučovat knihy, protože se automaticky ptáme, co je nejvíce baví, a podle toho se vydáme k regálu s daným tématem. Dětští čtenáři ani knihovníci se nemusejí prodírat knihami řazenými jen podle autorů. S touto překážkou bojují některé knihovny jiným typem uspořádání knih. Základní řazení knih je abecední, tematicky pak označují samotné knihy. Označování v tomto případě umožňuje zařadit jednu knihu do více skupin a je tak přesnější. Další používanou variantou je vymezit pouze některá témata (např. první čtení, dívčí romány, komiksy a detektivky) a ostatní nechat podle abecedy. Avšak pro nás je další výhodou tematického řazení možnost umísit fond různě v prostoru – co regál, to jedna kategorie. Nejsme omezeni nutností na sebe regály vázat, aby bylo zřejmé, kde abeceda pokračuje.

Mklub

Tematické řazení jsme zavedli ve všech odděleních, tedy i v Mklubu. Chceš fantasy? Následuj kouzelnou hůlku. Sci-fi? Zelený létající talíř ti napoví. Frankensteinovo monstrum na horrorech už je jen logické. Dělení dle jména autorů považujeme za základní stavební kámen a již zmiňované rozdělení dle žánrů také. Naučná literatura je řazena dle znaků MDT a i zde lze vysledovat tematickou spojitost.

Jak již bylo zmíněno, největším problémem, který tematické řazení v naší knihovně přináší, jsou větší nároky na práci katalogizátorů, kteří musejí u nejednoznačně tematických knih rozhodnout, do kterého tématu ji zařadí. Pokud praxe ukáže, že ji čtenáři hledají jinde, přizpůsobíme řazení jejich chování.

Závěr

Způsob řazení, ke kterému jsme během posledních tří let došli, není definitivní a ukončený proces. Pevné uspořádání pro nás není dogma. Nejdůležitější je s fondem neustále pracovat, umět knihy dobře „prodat“, prezentovat a propagovat. Do procesu více zapojíme designové myšlení a budeme řazení fondu optimalizovat společně s uživateli. Klíčovým zůstává dobrý katalogizační záznam, který vyřeší problém s tematickým zařazením a určí přesné místo v knihovně. Možná se znovu podíváme za hranice (nejen země, ale také instituce) a pojedeme hledat další inspiraci a řešení. Tematické řazení je podle nás krok dopředu směrem k vyššímu komfortu pro čtenáře. Hlavně u dětí se nám to potvrdilo. Přijaly tuto změnu mnohem lehčeji a přirozeněji než samotní knihovníci.

Autor fotografií: archiv Městské knihovny v Třinci

Poznámky

[1] Knihovna Třinec má nestandardně tři oddělení – pro děti, pro mladé (MKLUB) a pro dospělé.

Citace

KUBIŠOVÁ, Simona. Organizace fondu v třinecké Knihovně pro děti a Mklubu. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 1/2018 [cit. 2018-03-07].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/fond-trinec.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku