Česky | English

Zorganizovat knihovnu?

Vzdušná knihovna je jako sen. Otevřený prostor, který nepůsobí ani příliš plně, ani příliš prázdně, je sen. Realita je však realita. Většina knihoven dříve nebo později bojuje s nedostatkem prostoru na knihy, odpočinkové zóny i další trendy, které poslední desetiletí dělají z knihoven více než jen půjčovny knih. Přesto knihy nikdo a nic zatím nevytlačí a my je v knihovnách potřebujeme.

Úvod

Dokument roku 2017 zabývající se knihovním fondem Standard pro dobrý knihovní fond říká, že „knihovní fond je pro každou knihovnu základním nástrojem a východiskem pro poskytování služeb čtenářům a návštěvníkům knihoven."[1]  Klade si za cíl vymezit sestavení, aktualizaci i optimální odpis pro knihovní fond v knihovnách obcí do 40.000 obyvatel. Má pomoci zřizovatelům, starostům, i samotným knihovníkům a zodpovědět, jak přistupovat ke knihovnímu fondu své knihovny.

Jak se ale popasovat s otázkou, jak udělat fond knihovny pestrý, zajímavý, nezastaralý a třeba i tematický? Pojem „zastaralý fond" je těžko definovatelný. Knihovny jsou plné starších knih, které mají svou hodnotu, ať již literární či ilustrační, a přesto vypadají, že je nikdo poslední dobu nevzal do rukou, natož aby si je vzal domů a přečetl. Některé čtenáře staré knihy přitahují, v případě dětí to však neplatí. Ty lákají nové a barevné obálky, nové obaly, výstavky. Musíme vzít také v potaz, že návštěvníky a druhotně i čtenáři dětských oddělení jsou také dospělí, rodiče dětí, kteří jim předčítají nebo jim pomáhají s výběrem knih.

Práce s fondem v dětské knihovně

Jak ale nejlépe získat čtenáře a umožnit jim samostatný výběr v knihovně? V prvním bodě půjde dětský čtenář po vizuální podobě knihy – lákavý a nový obal, výstavka novinek či jiné tematické zpestření tomu jistě napomůže. Ve druhé fázi ho může (nemusí) odradit, když knihu otevře. Už proto jsou knihy v dětských odděleních často děleny dle doporučeného věku čtenářů nebo dle zpracování obsahu knih (komiks vs. tradiční text) či její formy (leporela, klasické knihy, velké formáty, brožury). Obě tato dělení v sobě však nesou svá úskalí. To první v tom, že dětští čtenáři a jejich čtenářská vyspělost je různá. Najdete žáky druhých ročníků základních škol, kteří sáhnou bez problémů pro knihy určené desetiletým, nebo ty stejné žáky, kteří budou nadále spokojeni s knihami určenými spíše pro předškolní věk.  Zaměříme-li se na druhou fázi, tedy otevření knihy, měla by vhodná kniha splňovat „pravidlo pěti prstů", tzn. když otevře dítě knihu a rozloží dlaň na stránku, mělo by rozumět všem pěti slovům, na které míří jeho prsty. Ale opět je tady nutné zohlednit čtenářskou individualitu a nezobecňovat, protože i toto nebude ta jediná správná cesta.

Přesto platí obecné trendy, které vymezují literaturu pro děti a mládež do věkových kategorií. Nejčastěji do 5 let, 6-9 let, 10-15 let, to vše bývá doplněno barevným značením. Překvapivě knihoven s rozpisem organizace fondu dětských oddělení (či oddělení pro dospělé čtenáře) na svých webových stránkách není mnoho.

Příklady řazení – beletrie

Například v Městské knihovně v Jihlavě je věkové rozdělení knih do 9 let tematicky dále rozděleno takto:

Označení knížek pro děti do 9 let [2]:

V Knihovně města Olomouce je beletrie dělena do více věkových kategorií [3]. Knihy mají své místo a jsou uspořádány takto: barevná nálepka na hřbetu knihy znamená, pro koho je kniha vhodná:

Chtěli-li bychom se dostat spíše k tematickému řazení, narazíme tu hlavně na prostorová omezení knihoven a na složitost takového řazení, a to zejména u současných knih, u nichž často dochází k mísení žánrů, postav a mezi jednotlivými díly i proměně věku jednotlivých hrdinů knih. Pro tematické řazení však mluví pohled rodičů, jejichž děti preferují v různých věkových a vývojových obdobích určitá témata, a to jak děti, které ještě nedosáhly školního věku, tak i starší čtenáři. Ti by naopak uvítali, kdyby bylo možné hledat v beletrii (třeba i v kombinaci s naučnou literaturou) v oblastech jako: veterinární medicína, dinosauři, vlaky apod.

Nejlepší cestou je tedy začít s nějakým obecným tříděním, které zůstane platné tzv. dlouhodobě, tj. věk, a upravovat další a další nové kategorie dle zájmu dětských čtenářů, vývoje ve světě kultury, a i když bychom možná nechtěli, aby to tak bylo, i vlivu masmédií (Disney, Mašinka Tomáš, Večerníčky aj.), viz Knihovna Jiřího Mahena v Brně :

Příklady řazení – naučná literatura

A jestli je to složité u beletrie pro děti a mládež, což teprve naučná literatura? Většina knihoven využívá zjednodušenou podobu Mezinárodního desetinného třídění, ale samotné toto třídění neodpovídá realitě dětí, ty žijí v mantinelech školních předmětů, dnes uváděných jako Vzdělávací oblasti. A tady se terminologie často vůbec nepotkává. V naučné literatuře – MDT, v porovnání s oddělením pro dospělé čtenáře, je značení spíše schematické. Vychází to z potřeby zjednodušit orientaci pro dětské čtenáře i s nižším počtem oblastí, jež jsou v literatuře pro děti a mládež zastoupeny.

Městská knihovna v Jihlavě a řazení naučné literatury [4]:

Navíc i v naučné literatuře vystupují do popředí výrazné edice, jež jsou čtenářsky oblíbené, a v kategorii 7 také různé rukodělné-výtvarné techniky, které by pro tvořivé čtenáře měly být lépe rozděleny, viz opět Knihovna Jiřího Mahena v Brně:

Závěr

Prostor pro velké změny v řazení fondu může přinést také rekonstrukce prostor knihovny. S tím mají zkušenost například v Městské knihovně v Třinci, o čemž se můžete dočíst v samostatném článku, kde se mimo jiné dozvíte, jak si poradit se stále se rozšiřujícím fondem pro dospívající čtenáře, kteří již nespadají do „klasické kategorie" čtenářů do 15 let. Ať je to, jak chce, stále je tu osobnost knihovníka, který poradí a pomůže vyhledat tu správnou knihu pro konkrétního čtenáře, tudíž lidský faktor nemůže být nahrazen, ale touha něco si nalézt sám a objevovat tu také hraje roli.

Autor fotografií: archiv Knihovny Jiřího Mahena v Brně


Zdroje

[1] Standard pro dobrý knihovní fond. 2017: Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování  a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky. Praha: Národní knihovna ČR, 2017.  [cit. 15.1.2018] Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/standard-pro-dobry-knihovni-fond
[2] Městská knihovna v Jihlavě: Dětské oddělení.  [cit. 15.1.2018]  Dostupné z: http://www.knihovna-ji.cz/63-detske-oddeleni.html
[3] Knihovna města Olomouce: Jak najít knihu? [cit. 15.1.2018]  Dostupné z: http://kmol.cz/node/26
[4] Městská knihovna v Jihlavě: Dětské oddělení. [cit. 15. 1. 2018]  Dostupné z: http://www.knihovna-ji.cz/63-detske-oddeleni.html


Citace

KUBIŠOVÁ, Simona. Organizace fondu v třinecké Knihovně pro děti a Mklubu. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 1/2018 [cit. 2018-03-07].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/organizaceknihovny.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku