Česky | English

Současnost literatury pro děti a mládež 2017 – dva dny plné informací a inspirace

Ohlédnutí za historií libereckých setkávání, která jsou v kalendáři příznivců literatury i další tvorby pro děti a mládež prostě neopomenutelná, nás zavede daleko za hranice patnácti let jejich trvání.

O akci

Na začátku stál rok 1995 a první spolupráce Technické univerzity v Liberci a Krajské vědecké knihovny v Liberci , která vyústila hned ve dvě konference o dětské literatuře. Zlomem se stal rok 2002, který odstartoval stávající podobu. Zajímavá témata konferencí přivedla do Liberce mnoho odborníků na literaturu, literárních didaktiků, knihovníků, učitelů, studentů i dětského psychologa zabývajícího se literaturou jako faktorem napomáhajícím vytvářet škálu životních hodnot. Ti všichni, stejně jako čtenáři následně vydávaných sborníků, mohli své poznatky z konference využít ve své praxi.

Letos se přívrženci dětské literatury sešli v Liberci ve dnech 21. a 22. 3. 2017. Vzhledem k tématu doplnili přednášející odborníky také autorské osobnosti zastupující filmovou i divadelní tvorbu inspirovanou knížkami pro děti. Více než stovce návštěvníků otevřela své dveře pořádající Krajská vědecká knihovna v Liberci. Tradičním spolupořadatelem byla Technická univerzita v Liberci, kterou reprezentovala paní Mgr. Jarmila Sulovská a nově Labyrint věd(ění), Univerzita prvního věku na Pedagogické fakultě UK, zastupovaná PhDr. Tamarou Bučkovou, Ph.D. Za libereckou knihovnu je na tomto místě nutné jmenovat paní ředitelku Mgr. Blanku Konvalinkovou.

 

Kouzelný svět příběhů aneb Umění vyprávět nejen slovy

Téma konference Kouzelný svět příběhů aneb Umění vyprávět nejen slovy vycházelo jednak ze zaměření letošního Veletrhu dětské knihy, který proběhne 8. – 10. 6. 2017 rovněž v Liberci, a také z aktuálního dění v kulturním životě. Tomu byla věnována dílčí témata: Kniha v konkurenci dalších médií; Text a ilustrace jako jeden vypravěč příběh, fenomén interaktivní knihy.

Den první

Konferenci zahájila ředitelka Mgr. Blanka Konvalinková s předsedkyní Sdružení pro veletrhy dětské knihy v Liberci Dagmar Helšusovou, která zároveň informovala o připravovaném 11. ročníku veletrhu. Účastníky konference přivítal také děkan Fakulty přírodně-humanitní a pedagogické, prof. RNDr. Jan Picek, CSc. Úvodní konferenční vystoupení Cyrila Podolského bylo věnováno synestetickému vnímání a provázanosti médií, která mají upozornit vnímatele, ať již rozhlasového posluchače nebo televizního a filmového diváka, na původní literární předlohu. Středobodem vystoupení C. Podolského jako literáta, výtvarníka, filmaře a zároveň producenta se stala reflexe vzniku i recepce známých Krysáků i zpráva o připravovaném projektu Heptyl.

Cyril Podolský

Intermedialita byla zřejmá i z následujícího příspěvku Mgr. Marcina Skrabky, který do Liberce zavítal z Polska. Jeho tématem se stala „gamifikace“ krásné literatury na chytrých telefonech. V příspěvku zazněla myšlenka, jak prostřednictvím těchto her vtáhnout do světa knih i mladou generaci úzce provázanou s jinými než tištěnými médii. Cílem příspěvku bylo vysvětlit, že tyto hry lze využít nejen jako PR konkrétních titulů, ale i jako formu atraktivní čtenářské edukace. Důkazem byl příběh známého polského románového seriálu Zaklínač od A. Sapkowského, který se nakonec prosadil i na americkém trhu.

Marcin Skrabka

Příspěvek PhDr. T. Bučkové, Ph.D., z PedF UK upozornil na první část trilogie německého autora A. Steinhöfela, román i film Rico, Oskar a přízraky , který je společenskou detektivkou v hlavní roli s hrdinou vykazujícím rysy autismu. Příspěvek ocenil nejen společensky aktuální a literárně velmi zdařile ztvárněné téma, ale i vkusný filmový narativ, který díky převedení románových ilustrací do animovaných sekvencí a následného propojení hraného a trikového filmu, umně propojil obě média. Zároveň zazněla pozvánka na Filmový festival ve Zlíně, kde bude v květnu 2017 uveden třetí díl trilogie věnovaný dvojici nerozlučných kamarádů a zároveň detektivů: nesmírně nadanému Oskarovi a nesmírně nenadanému Ricovi. Komorní charakter měl příspěvek Mgr. Pavlíny Lišovské o obrázkových knížkách polské autorky, ilustrátorky a spisovatelky Iwony Chmielewské , která svou tvorbou již v mnoha zemích oslovila nejen děti, ale i dospělé. Její knihy se mohou stát podnětem k zamyšlení nad základními životními hodnotami, ať už jsou určeny k společnému více generačnímu čtení nebo k sebereflexi vlastního života z úhlu dospělého čtenáře. Příspěvek je možné vnímat i jako výzvu českým nakladatelstvím, neboť tvorba I. Chmielevské dosud nebyla přeložena do češtiny.

Atraktivnost cizích kultur a literatur se stala předmětem dalšího příspěvku, který přednesla Mgr. Jana Jiroušková, CSc., a který byl věnován nejen analýze afrických pohádek, ale také představení workshopů s těmito pohádkami, které probíhají v rámci „afrických dnů“ v Náprstkově muzeu v Praze, jež J. Jiroušková prezentovala. Zpět do Evropy návštěvníky konference částečně vrátil následující výklad PhDr. Evy Brázdové Toufarové z UP Olomouc. Její příspěvek se věnoval žánru tzv. tichých knih, „silent books“ nizozemských autorů, kteří se mimo jiné nechali inspirovat také děním na ostrově Lampedusa v souvislosti s uprchlickou krizí. Mgr. Karolína Babíčková z PedF UK se zaměřila na texty určené dětem s odlišnými čtenářskými možnostmi. Předmětem příspěvku se stala pohádka O dvanácti měsíčkách od B. Němcové, kterou převyprávěla Helena Zobačová a piktogramy doprovodila Klára Weishäupelová-Hockeová. Piktogramy zde byly představeny jako zvláštní znakový systém vhodný pro děti s poruchou autistického spektra. Hra s jazykem založená na vtipném využití metafor, stála v popředí druhé části příspěvku, jenž byl věnován Deníku vodnice Puškvory od I. Březinové, próze doplněné čtenářským pracovním sešitem, který lze využít jak ke školní, tak k individuální četbě.

Na výtvarnou komponentu obrázkových knížek majících umělecký charakter se zaměřila MgA. Marcela Konárková, která představila svou vlastní tvorbu, a to zejména knížku Galerie, jež je založena na pohyblivých ilustracích a dalších interaktivních prvcích podporujících invenci čtenáře či spíše vnímatele textu. Doc. PhDr. Radek Malý, Ph.D., z FF Univerzity Pardubice a FSV UK Praha se ve svém příspěvku soustředil na umění vyprávět více jazyky. Díla P. Chudožilova, L. Aškenazyho a I. Procházkové, na něž se zaměřil, představil jak v německých, tak českých vydáních, včetně jejich nakladatelského i výtvarného provedení. Současnost v tomto případě nepředstavoval kalendářní vznik jednotlivých děl, ale možnost recepce ve dvou zemích, jazycích a kulturách, které se pro zmíněné autory staly domovskými. Jednalo se o cenné rozšíření tématu, které díky diskusní zmínce o dramatické adaptaci Malé vánoční pohádky L. Aškenazyho a románu Nazí převedlo pozornost k tématu dramatizace literárních textů. Pozornost byla věnována také Naivnímu divadlu v Liberci a jeho adaptaci poezie R. Malého v inscenaci Čechy leží u moře, která získala „loutkářského Oskara“, cenu Erik za nejinspirativnější českou loutkovou inscenaci.

 Kateřina Tschornová

Odpolední program zakončil příspěvek Mgr. MgA. Kateřiny Tschornové z Muzea hlavního města Prahy s názvem Příběh loutkou ožívá, který byl pozváním k prvnímu doprovodnému programu konference – k divadelní inscenaci Starých pověstí českých. Nápadité provedení v podání Kateřiny Tiché a Kateřiny Tschornové propojilo prvky scénického čtení a loutkové hry a navíc podtrhlo krásu literární předlohy i samotných loutek, které evokovaly atmosféru časů dávno minulých. Druhým a zároveň posledním doprovodným programem prvního dne se stala akce knihovny S baterkou do knihovny, interaktivní putování noční knihovnou za hranými ukázkami, které tentokrát návštěvníkům nabídly popletené příběhy známých večerníčků.

Staré pověsti české (K. Tschornová, K. Tichá)

S baterkou do knihovny (doprovodný program)

Den druhý

V prvním příspěvku druhého dne Mgr. Petr Eliáš z Filozofické fakulty UK v Praze porovnal výhody a nevýhody scénického čtení, představil knihu Davida Almonda Kluk, co se koupal s piraňami a také představil a nabídl účast v soutěži Vypravuj, při níž děti ve třech minutách vlastními slovy představují svou oblíbenou knihu. Mgr. Jana Segi Lukavská z Ústavu české literatury a komparatistiky na UK v Praze se ve svém příspěvku zamýšlela nad vlivem nových médií na tištěnou knihu, zejména nad možností interaktivity. Obecně zmínila gamebooky, literaturu na CD-ROMu a internetu. Konkrétně zmínila knihu Petra Stančíka Mrkev ho vcucla pod zem další knihy, v nichž malí čtenáři plní úkoly, jejichž prostřednictvím získávají rozmanitá ponaučení.

Grafický román Nový svět od australského autora Shauna Tana byl předmětem zkoumání PhDr. Ondřeje Hausenblase, Ph.D., z PedF UK, který společně s dětmi ve 3. ročníku ZŠ pracoval na interpretaci obrázků vybraných z tohoto díla. Pro účastníky konference vybral z jeho pohledu nejzajímavější odpovědi dětí a promítl krátký autentický videozáznam, který práci s žáky dokumentoval. Mgr. Petra Bubeníčková, Ph.D., z Univerzity v Hradci Králové ve svém příspěvku věnovala pozornost uměleckonaučné literatuře pro děti a mládež a zmínila knihy, které mladým čtenářům umožní blíže se seznámit s výtvarným uměním. Upozornila na chystanou dílnu čtení, kterou organizuje nakladatelství Meander i na pořad Škvíry chystaný Českou televizí. Blíže představila autory, kteří se na tuto problematiku zaměřují, např. Lucii Seifertovou, Marcelu Konárkovou, Jiřího Frantu a jiné.

MgA. Ing. Václav Šlajch upoutal pozornost posluchačů poutavou prezentací projektu Shapes (Tvary), v němž studenti Fakulty designu a umění na Západočeské univerzitě v Plzni vzdali hold plzeňskému rodákovi Ladislavu Sutnarovi tím, že vytvořili svěží publikaci, jejíž pomocí se mladý čtenář – pozorovatel seznámí s různými podobami tvarů. Ke všem příspěvkům proběhla konstruktivní diskuse, která dala prostor dotazům posluchačů, jejich poznámkám a doplněním příkladů z praxe.

Shrnutí

Na závěr naší zevrubné zprávy připojujeme první ohlas, který nám adresovala jedna z účastnic: „...Oceňuji kvalitní a podnětné příspěvky přednesené krásným jazykem a se zaujetím pro dané téma, velice přátelskou a milou atmosféru, zajímavé diskuse. Po konferenci i přes únavu z intenzivního prožívání krátkéhočasu se cítím osvěžená jako po omytí v čisté studánce. Je zase o čem přemýšlet a z čeho čerpat pro pracovní i soukromý život...“


Citace

BUČKOVÁ, Tamara a SULOVSKÁ, Jarmila. Současnost literatury pro děti a mládež 2017 – dva dny plné informací a inspirace. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 3, č. 2/2017 [cit. 2017-06-01].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/soucasnost-literatur-pro-deti-a-mladez.
ISSN 1804-4255.


vytisknout stránku Vytisknout stránku