Česky | English

Elektronické informační zdroje v hudebních knihovnách

Vedle tradičních dokumentů, které jsou a budou pro oblast hudby patrně vždy jen těžko nahraditelné, se v rámci hudebního knihovnictví paralelně velmi dynamicky rozvíjí oblast elektronických informačních zdrojů všech možných typů. Neexistuje snad aspekt, kterým by hudba mohla být zkoumána, studována a užívána, který by nebyl muzikology a hudebními nadšenci sledován a indexován do tematických knihoven, bibliografických, zvukových, zvukově-obrazových a encyklopedických bází. Některé z těchto iniciativ jsou zcela volně dostupné, řada z těch zásadních je ale zájemcům k dispozici pouze na základě placené licence. Hudební knihovny pečlivě sledují zejména tyto placené (licencované) zdroje, a je-li to možné, zpřístupňují je registrovaným čtenářům. Plní tak svou jedinečnou funkci, kdy v těchto případech místo fyzických dokumentů alternativně zpřístupňují online zdroje, jež jsou zde další formou, která plní informační, vzdělávací či čistě zábavnou potřebu.

Úvod

Čtenáři oprávněně očekávají, že knihovna pro ně shromažďuje a zpřístupňuje reprezentativní, atraktivní a užitečnou nabídku dokumentů. Fond každé knihovny ale naráží na omezení, jimiž jsou zejména nedostatečné zdroje peněz a dále i limitující prostor k uložení získaných dokumentů. Elektronické informační zdroje nekladou žádný nárok na prostor, ale nepatří právě mezi malé položky v rozpočtech knihoven. Hudební knihovny mohou zejména pro uživatele dobře zorientované v online prostředí efektivně rozšiřovat své fondy a služby zmiňovanou e-formou. Takovým zájemcům je rozhodně vhodné a přímo zásadní takové možnosti aktivně představovat, protože jsou jim přímo šité na míru. Prezentace služby může být uskutečněna několika stručnými větami, efektivní je ale zejména praktické předvedení přístupu a prostředí online zdroje názorně na obrazovce počítače. Stejně podstatné je i odhadnout, kdo není vhodným uživatelem takové služby, protože pro určité účely a některé jedince budou vždy z různých a oprávněných důvodů fyzické nosiče jedinou možností pro využití knihovních fondů.

Producenti elektronických zdrojů dobře vystihují některá prázdná místa v hudební nabídce. Pro hudebníky, hudební pedagogy a studenty hudby je totiž situace skutečně problematická, protože současný autorský zákon zatím vůbec nezohledňuje pedagogickou a studijní potřebu, takže není možné legálně ani pro tyto účely kopírovat vydané hudebniny, pokud nejsou autorsky zcela volné. Takové kopie přitom často jen technicky slouží pro studium, nácvik a rozbor skladby. Knihovníci pak na druhé straně jen těžko zápasí s praktickými následky stávající praxe, kdy student, pedagog či interpret zapracuje své poznámky do originální, zapůjčené předlohy. Online zdroje zde nabízejí nová a zajímavá řešení, která mohou odbourat alespoň část problémů. Není možné nabídnout úplný přehled. Z pestré nabídky databází je ale možné upozornit na ty, jež jsou zacíleny zejména na uživatele z oblasti hudebního školství.

Přehled zdrojů

Mezi zdroje, které nabízejí specifické služby zaměřené na pedagogiku a hudební výchovu, patří rozhodně databáze Music Online od společnosti Alexander Street Press, která obsahuje referenční literaturu, video a audio kolekce cílící zvláště na etnickou a world music, klasickou hudbu, jazz a mluvené slovo. Díky každoroční obsahové expanzi se nyní jedná o oborovou bázi celosvětového záběru a významu. Každý předplatitel služby si může zvolit vlastní výběr z nabízených kolekcí. Ojedinělé jsou 4 knihovny partitur, které jsou svými funkcemi zaměřené zejména na hudební školství. Obsahují naskenované partitury volných děl, ale v posledních obsahových rozšířeních je významně posílena zejména přítomnost autorů 20. a 21. století a aktuální komentovaná vydání starších děl. S takovou pomůckou může pedagog, jak je předvedeno v např. publikaci Hudební analýza Miloše Honse, atraktivně a srozumitelně spojit hudební teorii s hudební praxí. Když potřebuje např. nastínit historický vývoj melodiky na ukázce melodické struktury skladeb Ludwiga van Beethovena, může skladatelovo využití principu kontrastu vyučující konkrétně doložit ukázkou z 2. věty jeho 4. klavírního koncertu (Andante con moto). S využitím databáze Music Online není nutné mít k dispozici vydanou tištěnou partituru. Koncert je v databázi k dispozici dokonce ve vydáních dvou různých nakladatelů. Partitury je navíc možné pro studijní účely i tisknout. Elektronická verze hudebniny dále umožňuje při zřízení uživatelského účtu vkládat poznámky a sdílet je s vybranou skupinou dalších uživatelů.

2. věta 4. klavírního koncertu Ludwiga van Beethovena – Andante con moto

Komentovanou část partitury je možné dále doprovodit zvukovou ukázkou z nabídky stejné databáze, která podobně jako partitura umožňuje přímou navigaci na konkrétní větu skladby, kde si studenti mohou střetávání dvou protichůdných elementů v střední větě Beethovenova koncertu potvrdit i poslechem.

Databáze Music Online - 2. věta 4. Beethovenova koncertu – Andante con moto (zvuková nahrávka)

Zvukové databáze Naxos Music Library a Naxos Music Library Jazz jsou silné v zpřístupňování titulů od prestižních nahrávacích společností všech žánrů klasické hudby i soudobé jazzové scény. Pro uživatele knihoven jsou jednoznačným bonusem nejnovější tituly, které jsou bezprostředně po vydání zpřístupněné v nabídce. Nově získané zvukové nosiče totiž knihovny mohou zpřístupňovat nejdříve až 9 měsíců po jejich vydání. Databáze Naxos Music Library neustále rozšiřuje nástroje, které vedle samotného poslechu pomáhají prohloubit hudební vzdělání a rozhled. Jsou zde například připravené poslechové procházky dějinami hudby, rozbory skladeb a ve studijní sekci jsou postupně zapracovávány tematické okruhy odpovídající požadavkům hudebního školství jednotlivých zemí. Ačkoliv společnost Naxos má celou jednu databázi zaměřenou na mluvené slovo, „hudební“ Naxos obsahuje hudebně-výchovné a hudebně-vzdělávací nahrávky, které představují hudební nástroje, dějiny hudby či život jednotlivých skladatelů. Z české produkce jsou v databázi zejména nahrávky společnosti Supraphon.

Klíčová nahrávka určená dětem od společnosti Supraphon s českou verzí Prokofjevova Péti a vlka (s Karlem Högerem), Karnevalem zvířat Camilla Saint-Saënse a Průvodce mladého člověka orchestrem Benjamina Brittena

Jedna z edukativních sekcí Naxos Music Library – s výkladem a zvukovými ukázkami

Jako základní hudebně-referenční zdroje patří do přirozené nabídky online licencovaných zdrojů velké všeobecné hudební encyklopedie The New Grove Dictionary of Music and Musicians a Die Musik in Geschichte und Gegenwart (MGG). S oběma zdroji se v tištěné podobě v průběhu středoškolského a vysokoškolského studia seznámí patrně každý vážnější student hudby. Online podoba obou encyklopedií nabízí řadu funkcí, které mohou zpříjemnit organizaci hudebního bádání. Tyto zdroje drží obsahově vysoký standard, který volně dostupné zdroje typu Wikipedie mohou těžko napodobit a ještě hůře zaručit. Ukázkou v databázi MGG Online je hledání informace o Johannu Abrahamovi Schmiererovi.

MGG Online nabízí řadu funkcí při zřízení uživatelského účtu

V rámci databáze MGG Online uživatel může vytvářet a sdílet poznámky a komentáře.

RILM (Répertoire International de la Littérature Musical) je poslední z tzv. licencovaných databází, které zde uvedeme jako zásadní pro hudební studium. RILM patří mezi čtyři stěžejní mezinárodní muzikologické soupisové aktivity. Ty ostatní nejsou o nic méně významné, ale až na jednu výjimku velkoryse patří mezi ty zdroje, které jsou postupně zpřístupňovány v bezplatném režimu. Tyto další zdroje indexují hudební ikonografii, tištěné a rukopisné hudebniny a historický hudební tisk a hudební časopisy do poloviny 20. století. Databáze RILM podchycuje muzikologickou publikační činnost, která začala být indexována od roku 1967. V posledních letech je tato bibliografická báze navíc obohacena u značné části záznamů o plné texty článků. Pro české uživatele je významné, že RILM se snaží získat záznamy a plné texty i naší muzikologické produkce.

Databáze RILM abstracts of music literature indexuje muzikologickou literaturu v celosvětovém rozsahu

Závěr

Ačkoli se za tímto účelem vzdělávací a vědecké instituce sdružují do konsorcií, ne pro každou knihovnu jsou zmiňované zdroje finančně dostupné. Knihovna, která by ráda pro své čtenáře elektronické zdroje nabízela, musí dobře zvážit silné a slabé stránky služeb spojených s těmito zdroji. K nákladům na pořízení zdrojů je nutné připočítat také personální náklady na vzdělávání knihovníků a na technickou podporu služby. Stejně důležité je dobře znát své čtenáře a jejich potřeby.  

ELLEDEROVÁ, Blanka. Elektronické informační zdroje v hudebních knihovnách. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 3/2018 [cit. 2018-09-06]

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/elektronicke-zdroje.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku