Česky | English

IAML a veřejné hudební knihovnictví

Vývoj hudebního knihovnictví s ohledem na mezinárodní profesní organizaci IAML a ochutnávka služeb hudebního odd. Městské knihovny v Praze.

Úvod

Společný zájem odjakživa lidi vedl k přirozené potřebě setkávat se a komunikovat spolu. Od středověku jsou doloženy řemeslnické cechy, které hájily zájmy svých členů. Později se objevovaly četné zájmové spolky a sdružení. Výzvy, kterým začaly čelit knihovny všech typů na přelomu 19. a 20. století, přinesly potřebu společného národního i mezinárodního postupu. Světově první knihovnická organizace vznikla v Americe již v roce 1876. Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA) pak vznikla v roce 1927. Charakter práce hudebních knihoven patřil mezi ty natolik specifické, že ho nebylo možné podchytit v rámci této mezinárodní spolupráce. Dlouholetá potřeba sdílení a výměny informací a zkušeností hudebních knihovníků vyústila v roce 1951 v Paříži k založení profesní organizace Mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek (IAML - International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres), která nyní sdružuje okolo 2000 institucionálních a individuálních členů z asi 45 zemí světa. IAML sdružuje široké spektrum typů hudebních knihoven. To, co je pojí, je hudba jako předmět zájmu jejích uživatelů. Proto se nad hudebními tématy společně setkávají veřejné i vědecké knihovny, hudební muzea, archivy a dokumentační centra různých typů. Každý rok je pořádán mezinárodní kongres v jedné ze zemí, kde má IAML mezinárodní zastoupení. Například v roce 1991 byl kongres pořádán v Praze. V roce 2017 se setkání konalo v nově postavené budově Lotyšské národní knihovny v Rize, kde se ho účastnilo 261 registrovaných delegátů z 32 zemí světa. V červenci 2018 se knihovníci opět setkají v Lipsku. Při těchto příležitostech se konají otevřená i uzavřená pracovní jednání a diskuse, odehrávají se formální i neformální setkání, prezentovány jsou odborné bloky přednášek a prakticky zacílené workshopy.

Lotyšská národní knihovna

Česká národní skupina IAML (CNS IAML)

Po dvaceti letech existence mezinárodní asociace IAML byla ustavena Československá národní skupina IAML. Ačkoliv mezinárodní spolupráce československých knihoven se datovala již do 50. let, v roce 1971 se československá skupina plně a oficiálně zapojila do všech mezinárodních činností. Po rozdělení Československa funguje od roku 2003 jako Česká národní skupina IAML.

Pro knihovníky jsou každoročně pořádány hudebně knihovnické semináře, na nichž vedle rozšiřování svého hudebního vzdělání získávají a sdílejí aktuální informace z praxe. Například v letošním květnu proběhl jubilejní dvacátý "brněnský seminář", který v dvoudenním programu Hudebně historického resumé pořádala Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Mezinárodní institucionální členové IAML mezi českými knihovnami dále zpravidla vysílají své zástupce na zmiňované mezinárodní kongresy. Tito zástupci pak sdílejí získané informace na národní úrovni, což se zpravidla odehrává na podzimním setkání knihoven. Tento rok to bude 23. a 24. října 2018 v Praze, protože Národní knihovna ČR a Městská knihovna v Praze zde pořádají  Výroční zasedání České skupiny IAML ke 100. výročí vzniku Československa.

IAML a veřejné knihovny

Organizace sdružené pod zkratkou IAML profesně podchycují všechny typy institucí, které shromažďují, zpracovávají, uchovávají a zpřístupňují hudební dokumenty. Ve struktuře IAML patří veřejné knihovny mezi 5 základních institucionálních sekcí. Ačkoliv zkušenost s funkcí hudby ve veřejných knihovnách patří pro nejširší veřejnost mezi tu zdánlivě nejzjevnější, paradoxně se místy stává veřejné hudební knihovnictví na počátku 21. století tím ohroženým. To souvisí zejména s proměnou knihoven a veřejného prostoru obecně. Ačkoliv hudební oddělení byla vždy díky hudbě, jako pro mnohé neuchopitelnému předmětu zájmu, v rámci svých mateřských institucí tak trochu zároveň cizinci i světoobčany, kteří musí svou zvláštnost objasňovat a obhajovat, je na místě si v době této proměny knihovnického kontextu připomenout původní myšlenku veřejného knihovnictví.

Volný výběr not, CD a DVD dokumentů ve veřejné Centrální knihovně v Queensu

Knižní sbírky byly v průběhu historie v různé míře vždy dostupné zejména poučené a privilegované veřejnosti. Podobné to bylo se sbírkami hudebních dokumentů. V 19. století se zrodila potřeba široce přístupných veřejných knihoven, které by lidem toužícím po vzdělání bez bariér a omezení nastavily srovnatelnou startovní čáru pro získávání potřebných znalostí. Tedy neměly to již být fondy určené primárně pouze určitému okruhu lidí.  Pro některé byly takové knihovny zdrojem alespoň té základní gramotnosti. Pro nadané mohly být místem prvního seznámení s určitým oborem. Dalším lidem knihovny poskytovaly nízkoprahově dostupnou formu rozšíření jejich soukromých i profesních zájmů. Někdy se knihovny dokonce pro ty, kteří nemohli získat formální vzdělání, staly kompletním a jediným nástrojem pro jejich samovzdělávání.

Volné výběry hudební dokumentů v Lincolnově centru v New Yorku

Mimořádně zásadní jsou role a význam veřejných knihoven pro rozvoj hudební gramotnosti. Při budování sítě obecních knihoven po vzniku Československa, jejichž koncepce patřila v té době k evropské a světové špičce, na to bylo pamatováno. Prováděcí nařízení k zákonu o veřejných obecních knihovnách z roku 1919 ukládal všem obcím s více než 10 000 obyvatel povinnost při jejich zřizování vybavit tyto knihovny též hudebním oddělením s nabídkou hudebnin a knih o hudbě. Živá diskuse hudebních knihoven v rámci i mimo strukturu IAML tuto klíčovou úlohu veřejného knihovnictví připomíná. Ačkoliv totiž existují děti z tradičně hudebně vzdělaných rodin a děti jednoznačně hudebně nadané, řadu dalších by ale hudba bez veřejných knihoven zcela minula. Všechny další typy na hudbu zaměřených institucí zpravidla oslovují potřeby uživatelů, jejichž zájem je již jednoznačně zformován. Právě hudební knihovny mohou poskytnout jak první podnět, tak i nástroj pro další aktivní rozvoj hudebního zájmu. V mezinárodním měřítku se potvrzuje, že knihovníci veřejných knihoven mají neselhávající úspěch s aktivní spoluprací s hudebním školstvím. Všechny formy snižování bariér v přístupu k hudebnímu vzdělávání a aktivnímu hudebnictví mají nadšený ohlas.

Městská knihovna v Praze

Městská knihovna v Praze byla založena v roce 1891, takže nepatří mezi nejstarší veřejné knihovny v České republice. Tento primát ale má pražská knihovna na poli hudebního knihovnictví. Již 2 roky po svém založení totiž začala vznikat hudební sbírka, která měla v širokém záběru naplňovat hudební potřeby obyvatelů Prahy. 125 let budování tohoto fondu přineslo rozsáhlou, veřejně dostupnou sbírku dokumentů, která plní jak historickou, tak i jednoznačně hudebně-proaktivní roli.

Hudební galerie s volným výběrem not v Městské knihovně v Praze

Městská knihovna v Praze, která zpřístupňuje okolo 200 000 různých typů hudebních dokumentů, v roce 2018 zareagovala na přání významné složky svých uživatelů a zpřístupnila další část svých hudebních fondů ve volném výběru. Po knihách o hudbě a zvukových dokumentech se konečně dostala řada na noty.

Přímý, volný výběr hudebnin byl dlouholetým přáním uživatelů Městské knihovny v Praze zejména z řad hudebních pedagogů a jejich studentů. Vyhledávání vhodného hudebního repertoáru zejména pro určitou hudebně-technickou vyspělost některým znesnadňovalo uživatelské rozhraní online katalogu knihovny, které cílí zejména na uživatele běžné knižní produkce.

Závěr

Volný výběr hudebnin byl budován zejména s myšlenkou na mladé a začínající hudebníky a uživatele fondů knihovny, pro něž byl online katalog bariérou přístupu k hudebním fondům. Pro další návštěvníky se volný výběr stal impulsem a inspirací pro další pátrání v online katalogu a v rozsáhlém hudebním fondu. Prostor hudebního oddělení bude v návaznosti na notový volný výběr doplněn o druhé digitální piano, které by mělo být vyhrazeno hudebníkům z řad dětí a mládeže. Možnost vyzkoušet si bezpečně do sluchátek své dovednosti na černobílých klávesách zcela neomylně okouzluje děti i dospělejší návštěvníky knihovny. Věříme, že nástroj, který bude vyhrazen přímo pro začínající hudebníky, bude tím nejlepším dárkem, jejž veřejné knihovnictví může pražskému hudebnímu životu dát.


Citace

ELLEDEROVÁ, Blanka. IAML a veřejné hudební knihovnictví. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 3/2018 [cit. 2018-09-09].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/iaml.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku