Česky | English

Imaginace s dětmi

Autor: Mgr. Hana Sakmarová
Číslo: roč. 8, č. 4/2022
Rubrika: K tématu
Přiložené soubory:
Pdf článku
Klíčová slova:

Znáte to. Někdy se probudíte do dne, kdy ránem započne řetězec situací, které jako by sabotovaly jakoukoli vaši snahu o vnitřní klid a rovnováhu. Někde máte být včas, vylijete si kafe na právě vyžehlenou košili, vlak má zpoždění, výtah nejede, na místě zjistíte, že jste zapomněli něco důležitého, později nemůžete najít klíče… Tato symptomatická roztěkanost a stresová křeč je typická pro velkou většinu dospělých lidí současnosti. Možná se pak jako já ve volných chvilkách (třeba na záchodě nebo v MHD) přistihujete, jak vypínáte, spoříte energii a touláte se nespoutaně svou myslí. A zatímco to navenek vypadá jako prosté zírání „do blba“, uvnitř vás ožívá jedinečný svět, myšlenky kvetou, křeč je pryč. Tohle tzv. denní snění (mind wandering) je přirozený způsob, jak nakládáme se svou energií a myšlenkami. Na rozdíl od nočního snění to denní probíhá za bdělého stavu, kdy se naše pozornost přesouvá od vnější reality do vnitřního světa charakteristického vlastními vzpomínkami či fantaziemi. Takovéto denní snění je součástí kognitivního procesu, kterému říkáme imaginace.

Co je imaginace?

Imaginace je schopností člověka vyvolávat v mysli obrazy. Může jít o vzpomínky, tedy představy odvislé od zažité zkušenosti, nebo o úplně nové fantazijní představy. Ve druhém případě se jedná o tzv. produktivní imaginaci, která je pilířem každé umělecké, ale i vědecké činnosti. Takže ano, imaginovat umí každý, i ti analytičtí logici s dominantní levou hemisférou. Nepsanými odborníky v imaginaci jsou ale děti.

Magické myšlení dětí

V předškolním věku (zejména mezi druhým a čtvrtým rokem) dominuje u dětí ze všech kognitivních procesů nejvíce fantazie a představivost. Jedná se o období, kdy si děti představují, že ovládají všelijaké nadpřirozené schopnosti, povídají si se zvířaty a neživé věci mají duši. Nemine den bok po boku imaginárního kamaráda. A zatímco u dospělého člověka bychom takto rozvinutou schopnost magického myšlení považovali za hranou duševního zdraví, v dětech ji podporujeme a rozvíjíme. Čteme jim pohádky a vyprávíme smyšlené příběhy. Pohádky zde figurují jako prostor, kde děti uvolňují své emoce, prožívají dobrodružství nad rámec skutečnosti a v neposlední řadě je to také bezpečné místo pro setkání se stínovými částmi osobnosti, například se strachem. Vědci se shodují, že toto období fantazírování je pro děti velmi důležité, neboť mozek malého dítěte ještě nechápe skutečnost celistvě a mezery v její interpretaci vyplňuje fantazijními představami, čímž získává pocit, že světu kolem sebe rozumí. Imaginace je pro děti jakéhokoli věku (nejen toho předškolního) velmi přirozená a zařadit ji ke každodenním rituálům může být velmi prospěšným zkvalitněním života. 

Kreativní vizualizace

Lidský mozek je tvořen spletí neuronů, které si mezi sebou předávají informace. Tento elektrochemický ruch vytváří nepatrné, ale měřitelné elektrické pole. Zkráceně řečeno, naše myšlenky vibrují a frekvence těchto vibrací pak ovlivňuje naši psychickou pohodu, produktivitu, odolnost a schopnost regenerace. Jestliže většinu dne přemýšlíte, spěcháte a stresujete se, nacházíte se v hladině beta (13 – 40 Hz). Čím vyšší je frekvence beta vln, tím se stáváme podrážděnější a napjatější.  Oproti tomu hladina alfa (8 – 12 Hz) se vyznačuje uvolněným tělem i hlavou a celkovou duševní pohodou. Právě toto rozpoložení mezi bdělostí a spánkem je ideální pro tzv. kreativní vizualizaci. Hladinu alfa lze v průběhu dne různými způsoby navodit, ale zcela přirozeně a bez úsilí na jejích vlnách plynete večer před spaním nebo ráno po probuzení. V takovém stavu se v mysli mohou vynořovat obrazy z nevědomí, které bývají nesmírně působivé, tajemné a symbolické. 

Jak imaginovat s dětmi

Je mnoho způsobů, jak uchopit imaginaci v práci s dětmi. Můžete ji využít jako relaxační techniku, která dětem pomůže zpřítomnit se, napojit se na sebe a obrátit energii dovnitř. Taky poslouží jako technika, která umožňuje lépe nacítit knižní příběh nebo jako prožitková inspirace pro výtvarnou tvorbu. V neposlední řadě je imaginace nesmírně užitečným způsobem, jak zklidnit děti před spaním, je nápomocná při přechodu z jakékoli aktivní fáze do zklidnění. Imaginaci můžete vyzkoušet doma se svým dítkem individuálně, ale krásně funguje i v kolektivu dětí. Skupinové imaginování bývá vedené, to znamená, že průvodce nabízí imaginujícím námět a strukturu, zároveň však ponechává dostatek času a volnosti si jednotlivé fáze představovat. Přichystanou imaginaci na určité téma lze dětem předčítat klidným hlasem nebo pustit jako audio nahrávku (např. CD Maková zrníčka – Krátké relaxace pro děti). Důležité je k celému procesu zahrnujícímu děti přistupovat hravě, pružně a s otevřenou hlavou, aby imaginace pro děti byla příjemným zážitkem a ne jen způsobem, jak je na chvíli přišpendlit na místě. Pro ty, kteří se nebojí improvizovat, je tady také možnost mluvené slovo doprovázet zvuky přírodních hudebních nástrojů (např. dešťová hůl, zvonkohry, chřestidla, hromový buben, ocean drum apod.), které do dětského prožitku mohou sugestivně vnést další rozměr.

Struktura vedené imaginace

1) Ztišení mysli, zklidnění těla – Každé imaginaci by mělo předcházet zklidnění a naladění se na vlastní tělo a jeho dech. Jedná se o vylaďování do hladiny alfa, ve které představy lépe plynou. Děti se mohou vyskákat, vytřepat celé tělo a všechny končetiny, pak „žuchnout“ na zem a hrát si na hadrovou panenku nebo tající zmrzlinu. Pokud se začíná rovnou vleže, můžeme děti vést v představách po jejich těle, mohou zatínat a uvolňovat jednotlivé svaly, prozařovat je hřejivým světlem. Pro zklidnění dechu je vhodné vybídnout děti, aby si položily ruce nebo plyšáka na bříško a s každým nádechem a výdechem sledovaly, jak stoupá a klesá.


Foto: Barbora Sládková


Foto: Barbora Sládková

2) Vizualizace – Samotný námět imaginace volte podle toho, jaký si stanovíte cíl. Můžete si připravit text, který děti provede prostředím z knižního příběhu nebo jim nabídněte zcela fantaskní svět (let na kouzelném koberci, tajemnou zarostlou zahradu, setkání se zvířecím ochráncem, západ slunce nad mořem). V rámci prosté relaxace můžete pobídnout v představách ke stimulaci různých smyslů (představte si, jak hřeje slunce na kůži, slyšíte bít kostelní zvony, štěkat psa, představte si, že hladíte kočičí srst, cítíte chuť svého oblíbeného jídla, vůni fialek atd.)


Foto: Barbora Linková


Foto: Barbora Linková


Foto: Barbora Linková

3) Sdílení – Někdy před fází slovního sdílení pomůže, když děti mohou svůj prožitek nakreslit a během času na kreslení postupně vstřebat zažité. O výsledný obrázek pak lze opřít slovní výklad, dítěti se nehmotný prožitek snáz popisuje a ostatním zase představuje. Děti většinou sdílí s nadšením, i přesto se ale může stát, že se imaginace dotkne v dítěti něčeho hlubšího, bolavého nebo intimního a my bychom měli respektovat, pokud dítě svůj prožitek odmítne sdílet.


Foto: Ludmila Borovcová


Foto: Ludmila Borovcová

Co dětem imaginace přináší?

Někde jsem kdysi zaslechla, že když se narodí dítě, v prvních letech života má v očích charakteristický lesk, jako by se mu v nich zračil celý vesmír. Období, které se v odborných kruzích označuje jako předškolní věk, je časem nespoutaného zkoumání, hry a fascinace všemi podobami života. Právě nástupem do školy a začleňováním dítěte do společenských systémů se lesk postupně začne vytrácet. Dítě je skokově konfrontováno se světem povinností, které nejsou vždy v souladu s jeho potřebami a individuálním zráním. Je to velká změna a přemostění do světa „rozumných“ lidí, ve kterém si i my dospěláci někdy nevíme rady se stresem, tlakem a informačním zahlcením. Svět imaginace vždy zůstane světem svobodným – a právě to vnímám na imaginování jako to nejcennější. Děti vstupují do své vnitřní krajiny, kde jsou mocné, mohou věci měnit a zažívat po svém. Tato krajina je důvěrným a snadno dostupným místem, kam se mohou kdykoli schovat a odkud mohou čerpat sílu a energii. Rozvíjí se zde představivost, fantazie, tvořivost a také pozornost vůči svému tělu a pocitům. Pravidelná imaginace je skvělým tréninkem do budoucna pro práci s myšlenkami, emocemi, případně stresem. Nabízejme tedy sobě i dětem pravidelně tuto oázu klidu, kde nic nemusíme, jen tak jsme, odpočíváme, dýcháme a necháváme obrazy plynout. A v tichu k nám možná přijdou odpovědi na důležité otázky.

SAKMAROVÁ, Hana. Imaginace s dětmi. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. 2022, roč. 8, č. 4 [cit. 2022-12-16].

 

 

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/imaginace-s-detmi.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku