Česky | English

Integrační aktivity v Knihovně Jiřího Mahena v Brně: nové kroky k interkulturnímu knihovnictví

Autor: Mgr. Olga Čejková
Číslo: roč. 7, č. 4/2021
Rubrika: K tématu
Přiložené soubory:
Pdf článku
Klíčová slova:

O interkulturním knihovnictví v ČR

Kateřina Nekolová v článku z roku 2017 spojuje termín interkulturní knihovnictví s knihovnickými službami, které v sobě zahrnují „takové akce a opatření, která slouží k lepšímu soužití lidí v kulturně a jazykově různorodé společnosti. Jedná se o služby pro nově příchozí migranty, ale i zahraniční studenty či pracovníky, pro uživatele s odlišným mateřským jazykem nebo takové, kteří se cizí jazyk učí, pro děti z vícejazyčných rodin nebo cestovatele, ale zároveň lze do cílové skupiny zahrnout i starousedlíky a všechny členy místní komunity, kteří se setkávají s lidmi z jiných kultur.“[1]

Tyto služby jsou podle ní nedílnou součástí komunitních služeb knihoven. V tomto smyslu mohou knihovny sloužit také jako nástroj sociální prevence, kdy jejich interkulturní otevírání může vést k předcházení negativních společenských jevů vzešlých z nedostatečné integrace cizinců do většinové společnosti.

Mezi knihovnami v rámci České republiky, které ve své praxi principy interkulturního knihovnictví dlouhodobě rozpracovávají, lze jmenovat Městskou knihovnu v Praze[2] , inspirativní jsou rovněž aktivity Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně[3] . Další knihovny v předchozích letech poskytly prostor pro výuku češtiny pro cizince (např. Krajská vědecká knihovna v Liberci), uspořádaly řadu integračních aktivit a pořadů na podporu mezikulturního setkávání.

Interkulturní knihovnictví je zároveň tématem pro profesní sdružení zastřešující knihovníky v celé České republice. Zabývá se jím sekce Bezbariérové knihovny profesní organizace knihovníků SKIP ČR[4] , jež v minulosti uspořádala vzdělávání[5] v interkulturních kompetencích pro knihovníky. Sekce Bezbariérové knihovny je také iniciátorem vzniku metodických příruček pro knihovny (vydání zatím poslední je očekáváno na konci roku 2021) a díky svým aktivitám na internetu i offline umožňuje sdílení informací a zkušeností mezi knihovnami. Mezi zásadními koncepty interkulturního knihovnictví je poukázání na skutečnost, že interkulturní knihovnictví (nebo interkulturní otevírání kulturních institucí obecně) má být zaměřeno nejen na cizince, ale také na příslušníky menšin[6] , kteří jsou zde již dlouhodobě usazeni, ale mohou se potýkat s problémy různých typů kulturními odlišnostmi podmíněného vyloučení. Mezi takové mohou patřit např. Romové, ale také čeští Ukrajinci a další.

Knihovnický institut při Národní knihovně v Praze spolupracoval v posledních letech s ministerstvem kultury a ministerstvem vnitra na několika projektech. Jedním z výstupů bylo také vydání letáků informujících cizince o možnosti využívat služby knihoven z roku 2017.[7]

Pokud jde o financování projektů na podporu interkulturních služeb v knihovnách, nabízí se vedle vhodných zdrojů Evropské unie především program ministerstva vnitra Projekty obcí na podporu integrace cizinců na lokální úrovni, kde mohou knihovny vstoupit do spolupráce se svými zřizovateli – obcemi, městy nebo městskými částmi. Podpora práce s národnostními menšinami a integrace cizinců je také mezi prioritami dotačního programu ministerstva kultury Knihovny 21. století.

Návrat k tématu interkulturního knihovnictví v KJM

Knihovna Jiřího Mahena v Brně (KJM) se tématu interkulturního knihovnictví začala systematicky věnovat již kolem roku 2000. Už v té době byl kladen důraz na navázání aktivit na lokální strategie a politiku města a kraje, plánování aktivit na základě znalosti lokální situace, zjišťování potřeb cílových skupin a instituce samotné i spolupráci s ostatními aktéry aktivními v oblasti integrace.[8] Do dnešních dnů navázala spolupráci s řadou institucí, kulturních platforem a lokálních festivalů zabývajících se integrací (spolek Polonus, Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy, zahraniční konzuláty, festivaly Meeting Brno, Ghettofest, Babylonfest a další)  nebo spolků národnostních menšin. V roce 2021 došlo k znovuotevření tématu v projektu „Integrační aktivity v Knihovně Jiřího Mahena v Brně: Žijí mezi námi, ale známe se?“, jehož název odkazoval na starší projekt již z roku 2006. KJM vstoupila do spolupráce s Magistrátem města Brna, přesněji s týmem interkulturních pracovníků činných při Oddělení sociálního začleňování Odboru sociální péče MMB, a finance na projekt společně získali ze zdrojů ministerstva vnitra.[9]

Cílem projektu bylo prohloubit zájem cizinců o služby knihovny a navázat hlubší spolupráci s interkulturními pracovníky MMB. Prvními kroky, ke kterým jsme přistoupili, bylo mapování interkulturních bariér v knihovně a navázání spolupráce s týmem interkulturních pracovníků města tak, abychom položili základ procesu postupného interkulturního otevírání knihovny. Konalo se několik schůzek mezi zaměstnanci knihovny a interkulturními pracovníky a společný workshop, kde se v dialogu identifikovaly možné bariéry či neznámé z obou stran, na něž jsme se chtěli při nastavování konkrétních aktivit zaměřit. Abychom pracovali efektivněji, zacílili jsme se v roce 2021 primárně na komunity Ukrajinců a Vietnamců žijících v Brně, do nichž jsme měli díky stávajícím kontaktům knihovny a především spolupráci s interkulturními pracovníky města lepší přístup.

Další aktivity už by se daly považovat za „běžné“ kulturně vzdělávací aktivity knihovny. Cizincům jsme nabídli tlumočené prohlídky knihovny, vytvořili jsme dva workshopy se vzdělávacími prvky, výtvarnou dílnou a dvojjazyčným čtením, které jsme adaptovali pro školní kolektivy i rodiče s dětmi. Využili jsme k tomu vietnamskou pohádku O narcisu[10] a ukrajinskou dětskou knížku Zubr si hledá hnízdo[11] , které byly čteny rodilými mluvčími v originále a lektory v českém překladu. Program byl díky tomu vhodný téměř pro každého – pro cizince i ne-cizince, děti, rodiče. Své místo měla v projektu také společenská událost věnovaná vietnamské kultuře – Zahradní slavnost. Součástí programu byly workshopy (o vietnamských pohádkách s dvojjazyčným čtením, workshop přípravy letních závitků, muzikoterapeutická dílna), moderovaná diskuse s interkulturními pracovníky, členy iniciativ a spolků podílejících se programu Slavnosti a Brňanů původem z Vietnamu, přednáška o vietnamské kultuře a několik hudebních vstupů. Zastřešující bylo téma život Vietnamců v ČR. Cílem bylo vytvořit prostředí pro setkání a sdílení pro všechny, kdo mají zájem. Pokusili jsme se nabídnout aktivity umožňující účast všem bez problémů s jazykovou bariérou (kulinářský workshop, muzikoterapie), zájemcům zprostředkovat také odborný pohled na integraci (např. díky účasti interkulturních pracovníků v moderované diskusi). Komunitní charakter akce jsme chtěli umocnit také výběrem místa konání – na zahradě jedné z poboček KJM v okrajové části Brna, ale s dobrou dostupností od centra. S vlastním programem prezentujícím ukrajinskou literaturu ve fondu s využitím workshopu s knížkou Zubr si hledá hnízdo jsme přispěli i do letošního ročníku festivalu Meeting Brno.

Praxe, zkušenosti a témata k dalšímu rozvíjení

Ačkoli jsme v roce 2021 systematičtěji otevřeli téma interkulturního knihovnictví po delší době poprvé a řada věcí se tedy teprve rozvíjí, již nyní lze sdílet několik zkušeností a poznatků. Osvědčil se nám postup, kdy jsme v prvním kroku mapovali bariéry uvnitř knihovny a navázali se na tým interkulturních pracovníků města, které je i naším zřizovatelem. Následně jsme všechny aktivity vytvářeli v úzké spolupráci právě s interkulturními pracovníky, díky nimž jsme měli k dispozici dostatek odborně i prakticky podložených informací o potřebách cílových skupin. Interkulturní pracovníci nám pomohli také dostat do komunit informaci o službách a akcích knihovny ve vhodných jazycích a také odpovídající formě. Zřizovatel rovněž vyjádřil podporu integračním aktivitám v KJM. Na druhou stranu jsme se setkali také s obavami některých knihovníků. Tato zkušenost nás vede k přesvědčení, že je s tématem třeba pracovat citlivě i uvnitř organizace – je třeba být maximálně transparentní vůči zaměstnancům v koncových službách, vybavit je dostatečnými znalostmi, prostředky a případně i kontakty na podpůrné organizace, aby poskytovaná služba oboustranně vedla ke spokojenosti a vyvarovali jsme se neznámým či konfliktům.  

Interkulturní otevírání kulturních institucí je v ČR stále ještě na počátku. Z úvodního nedostatku informací o praxi v jiných knihovnách bychom doporučili klást důraz na síťování a sdílení zkušeností mezi organizacemi, které se tomuto tématu již nějakou měrou věnují. Je také vhodné rozvíjet témata interkulturního knihovnictví napříč profesními organizacemi knihoven (např. SDRUK, SKIP aj.) a snažit se o šíření výstupů do všech knihoven. Pro rozvoj kulturních služeb pro cizince je zásadní důkladné poznání cílové skupiny a jejích potřeb, nejlépe pomocí navázání na interkulturní pracovníky v lokalitě, nebo společensky aktivní členy komunit.

Kvůli organizační i finanční náročnosti se jeví efektivnější nevytvářet pro cizince speciální kulturní programy a služby, ale pokusit se adaptovat stávající nabídku, nebo její vhodnou část.

Neméně důležitá je však také reflexe skutečnosti, že pro společnost je téma integrace stále citlivé a často nepoznané. Je proto třeba soustavně pracovat také s veřejností a organizovat akce umožňující setkání nebo sdílení příběhů.

Proces změn pak musí být nastartován také v organizaci samotné. A to nejen shora, ale především citlivou prací zejména s těmi pracovníky, kteří se podílí na přímém poskytování služeb veřejnosti. Je třeba se zaměstnanci téma pravidelně otevírat, reagovat na jejich potřeby nebo obavy a zajistit pro ně adekvátní vybavení i vzdělání vedoucí k získání interkulturních kompetencí vhodných pro práci v kulturní instituci, již navštěvují také cizinci.



[8] L. Špačková, J. Štefková, Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU, s. 108.

[10] MÜLLEROVÁ, Petra, Legendy starého Tonkinu. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-561-2.

[11] BULA, Oksana. Zubr si hledá hnízdo. Brno: Host, 2017. ISBN 978-80-7577-105-6.

ČEJKOVÁ, Olga. Integrační aktivity v Knihovně Jiřího Mahena v Brně: nové kroky k interkulturnímu knihovnictví. Impulsy: Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 7, č. 4/2021 [cit. 2021-12-22].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/integracni-aktivity-v-knihovne-jiriho-mahena-v-brne-nove-kroky-k-interkulturnimu-knihovnictvi-prosinec.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku