Česky | English

Júlia Matulová – vítězka soutěže CooBoo pro mladé talenty

Autor: Bc. Iveta Cehelská
Číslo: roč. 7, č. 2/2021
Rubrika: Impulsy u kávy
Přiložené soubory:
Pdf článku
Klíčová slova:

Narodila se na východě Slovenska, ale od sedmi let vyrůstala v Praze, kde žije dodnes. Příběhy ze své fantazie začala dávat na papír už v okamžiku, kdy se naučila psát. V osmnácti letech objevila Wattpad, webovou stránku pro amatérské spisovatele, na které mimo jiné vznikla i první verze Spící Beatrice. V současnosti se věnuje studiu na vysoké škole a zároveň pracuje jako lektorka matematiky. Ve volném čase kromě psaní ráda čte, peče a běhá.

(autor medailonku: Lucia Matulová)

 
© Lucia Matulová

Jsi vítězkou soutěže CooBoo pro mladé talenty. Jak ses o této soutěži dozvěděla?

O soutěži mi řekla kamarádka. Ona sama svůj soutěžní příběh už poslala a měla pocit, že bych se se Spící Beatricí, kterou jsem měla hotovou, měla přihlásit taky. Původně jsem nevěřila, že se asi týden po vyhlášení soutěže vejdu do limitu přijímaných e-mailů, ale měla jsem štěstí. Dostala jsem se až do druhého kola a přišla na osobní prezentaci svého příběhu. Měla jsem pocit, že se Spící Beatrice porotě zamlouvala, ale potkala jsem tam další soutěžící, kteří vypadali velmi talentovaně, tak jsem ve výhru příliš nevěřila. Byla jsem psychicky připravená si přečíst e-mail ve stylu  „děkujeme, váš rukopis jsme nevybrali…“, takže když jsem místo toho dostala nabídku na vydání knížky, chvíli jsem vůbec netušila, jak reagovat. Jela jsem domů tramvají, brečela radostí – to se mi moc nestává – a volala všem, abych se mohla podělit.

Co tě k psaní přivedlo? Máš nějaké svoje „psací“ zvyky?

Píšu odmala, myslím, že mě k tomu dovedla láska k příběhům a čtení. Když jsem jako menší dostala k narozeninám knížku, vždy jsem se schovala do rohu pohovky, četla a absolutně se nezajímala o oslavu. Druhý den jsem měla většinou už dočteno, což babičky mrzelo, protože doufaly, že mi knížka vydrží déle. Píšu nejradši večer v posteli, nejspíš proto, že jsem hrozný prokrastinátor, a když si slíbím, že ten den napíšu kapitolu, odkládám to, jak jen to jde. Po dopsání si vždy celý text znovu projdu, opravím chyby a změním věty, když mám pocit, že by to mohlo tak znít lépe. A pak hned publikuju na svůj Wattpad.

Jak dlouho ti trvalo sepsat rukopis? Bylo během psaní nějaké šedé místo (kdy jsi nevěděla, jak s příběhem dál, neměla jsi myšlenku…)?

Spící Beatrici jsem psala asi půl roku, kdy jsem každou kapitolu v podstatě hned vydávala na Wattpadu, což je myslím přesně ten důvod, proč se mi povedlo celý příběh dopsat. Bez čtenářů bych s tím možná sekla už na začátku, stejně jako když jsem se ji kdysi dávno předtím pokoušela napsat poprvé a přestala po první kapitole. Komentáře pro mě byly obrovskou podporou a díky tomu jsem v podstatě nikdy nezaváhala. Akorát před koncem jsem si vzala chvíli volno od pravidelného psaní a pořádně si vše od začátku přečetla, abych nenechala něco otevřené.

Jak se vyvíjel příběh knihy? (Jak tě napadlo, co vlastně psát? Jak jsi vytvořila celý příběh knihy?)

Když jsem začínala psát, měla jsem obecnou představu o začátku a konci. Byla to vlastně jen myšlenka, jak by vypadala pohádka o Spící krasavici v dnešní době. Do toho mi kamarádi pořád opakovali, jak jsou unavení, a mně se to v hlavě nějak spojilo. Pak jsem vymyslela i název jako slovní hříčku, tím pojmenovala hlavní hrdinku. Několik let jsem to nemohla dostat z hlavy, až tu nakonec máme celou knížku.

Téma knihy je pandemie, což je momentálně téma velice aktuální. Bylo toto téma známo předem? Nebo to byla tvoje fantazie? Jak tě napadlo psát zrovna o něčem takovém? Co tě inspirovalo?

Téma soutěže nebylo žádné, a popravdě nevěřím, že bych zvládla napsat něco srozumitelného za tak krátkou chvíli. Přihlašování trvalo asi ten týden nebo dva, šlo sice poslat i jen námět, ale pak bylo potřeba rukopis odevzdat do konce roku, takže jsem měla asi tři měsíce od chvíle, co jsem vyhrála, nebo dejme tomu pět měsíců od přihlášení. Pod takovým tlakem by myslím byl výsledek dost nanic. K tomu, abych si opravdu sedla a začala psát, mě inspirovala kamarádka, se kterou jsem šla z tréninku. Nějak jsme se k tomu dostaly a já jí povyprávěla celou zápletku. Pak jsem kráčela domů a říkala si, že když už to mám všechno promyšlené, proč ještě nepíšu? Zrovna tou dobou jsem si taky založila profil na Wattpadu, takže jsem měla i platformu. Všechno to do sebe krásně zapadlo. Kamarádka pak příběh četla a dokonce ho doporučovala známým, což byla od ní opravdu velká podpora a já jsem jí moc vděčná.


© Lucia Matulová

Kategorie young adult literatury je fenomén sám o sobě. Co patří z této kategorie k tvým oblíbeným knihám?

Zbožňuju Polibek pro Annu a i navazující dvě knížky, sérii od Stephanie Perkins. Jinak z YA zkusím cokoliv, jen mě nesmí hlavní hrdinka (nebo hrdina) moc rozčilovat svojí vlastní blbostí.

Kdo je pro tebe literární vzor?

Kdybych si musela vybrat, tak nejspíš už zmiňovaná Stephanie Perkins nebo třeba Kerstin Gier, její knížky taky miluju. Dále Rick Riordan a Christopher Paolini. Jinak se snažím příběhy psát tak, aby bavily mě, jak když je píšu, tak i když je potom čtu. Občas mě rodina přistihne u toho, jak se nekontrolovatelně směju, protože buď píšu, nebo si čtu některou ze svých starších kapitol. Sestra tomu říká egoismus, ale já věřím, že kdybych se nebavila u čtení vlastních příběhů, znamenalo by to, že jsou opravdu velmi špatné.

Máš nějakou knihu, se kterou jsi vyrostla?

Já jsem spíše vyrostla na neustálém přísunu knih. Byl to pro mě nejlepší dárek na narozeniny i Vánoce. Rodina čtení vždy podporovala, takže jsem se mohla spolehnout, že se tam pokaždé nějaké knížky objeví. Pak jsem začala navštěvovat i knihovnu a četla jako stroj. Doteď nemůžu vyjít z knihovny, aniž bych si něco vypůjčila.

Jaké jsou tvé další plány? Můžou se fanoušci těšit na nějakou novou knihu?

Doufám! Momentálně jednám s CooBoo o vydání své druhé knížky, zatím není nic jisté, tak mi držte palce. Rukopis je hotový, já jsem s ním spokojená, i když nějaké úpravy ještě určitě budou. Původně jsem tento příběh plánovala kratší a ani mě nenapadlo ho vydávat knižně, ale jak jsem ho psala, přirostl mi k srdci a taky se prodloužil. Myslím, že to je zatím moje nejpovedenější dílo, tak snad ho časem uvidíte i v knihkupectvích.

 

CEHELSKÁ, Iveta. Júlia Matulová – vítězka soutěže CooBoo pro mladé talenty. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. 2021, roč. 7, č. 2 [cit. 2021-09-13].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/julia-matulova.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku