Česky | English

Malé divadlo hudby

Malé divadlo hudby Knihovny Jiřího Mahena, jeho historie a současná podoba. Hudební cykly přinášející inspiraci i poučení. Prostor, ve kterém se prezentují zaběhlí umělci a badatelé, ale také ti začínající. Článek přináší informace o tradici, která je neodmyslitelně spjata s kulturním zázemím města Brna a v mnohém překračuje jeho hranice.

Umělecká i vzdělávací činnost s dlouhou tradicí

Malé divadlo hudby , cyklus hudebních pořadů Knihovny Jiřího Mahena v Brně (dále KJM), nesmazatelně patří ke kulturnímu životu města Brna. Významem přesahuje hranice regionu a svou podstatou navazuje na hudební tradici podstatně starší. Pojďme společně pohlédnout do současnosti, ale také do historie Malého divadla hudby jako do studnice, která přináší a přinášela mnoho nového a podnětného, do prostoru, který svého času sdružoval umělce a představoval nové trendy v umění. Jeho dnešní podoba je trochu jiná, což úzce souvisí s politickou situací. Stále ovšem umožňuje zajímavá setkání a jeho činnost edukační i umělecká je přínosem pro všechny generace. I těm nejmladším je v něm totiž dán prostor pro uměleckou realizaci v podobě různých vystoupení, např. žáků ZUŠ, čímž své umění mohou předvést nejen ve známém prostředí školy, ale také v novém pro ně neznámém prostoru. 

Skladatel a hudebník Zdeněk Král dětem (2008)

Současné pojetí

Dnešní podoba Malého divadla hudby spadajícího pod KJM je koncepčně pojata jako soubor hudebně vědných přednášek a hudebních vystoupení probíhajících v průběhu školního roku. Pořady jsou přístupné všem bez rozdílu věku, neodvíjí se od platnosti čtenářského průkazu. Cílem pořadů je kromě vzdělávací či estetické funkce také snaha o vytvoření přátelského prostoru, který umožňuje veřejnosti setkávat se pravidelně i nárazově s významnými osobnostmi kulturního života v příjemném, komorním prostředí. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že knihovna je pro tento model místem přímo ideálním. Umožňuje diskusi nad společnými tématy v poměrně úzkém a přátelském duchu. Koncepčně je důraz kladen v prvé řadě na hudební cykly, které jsou propojeny žánrem či osobou přednášejícího. V loňském roce proběhly např. cykly pořadů s Milošem Štědroněm, Vojenem Drlíkem či Janem Daleckým. Prostor pro svou prezentaci mají také začínající umělci z řad studentů či školních a amatérským hudebních souborů. Malé divadlo hudby je tedy v současnosti prostorem, v němž KJM klade důraz na hudbu ve všech jejích podobách. Je koncepčně ukotven a má svou dlouholetou tradici. V dnešní virtuální době a v době mnohých zajímavých akcí jsou jeho návštěvníky spíše diváci z řad starší generace. Z velké části ovšem záleží na typu akce, např. hudební vystoupení lákají publikum věkově rozličné, pro vystupující z řad dětí či začínajících umělců je to pak možnost realizace v prostoru pro ně méně známém.

Večer s frulou – srbským národním nástrojem, Nikola Djokic (2011)

Ucelenější představu o současné dramaturgické koncepci Malého divadla hudby KJM nám může přinést krátké shrnutí roku 2017: Cyklus s muzikologem prof. Milošem Štědroněm – Miloš Štědroň tradičně i netradičně zahájila Vzpomínka na Jana Skácela a Frantu Kocourka, na kterou navázal pořad Hanáčtina a Hantec. Celý cyklus uzavřela přednáška Zdeněk Svěrák a hudba. Řada přednášek PhDr. Vojena Drlíka s názvem Zapomenuté hvězdy postupně představila hudebně divadelní trojhvězdí Brna prvních desetiletí dvacátého století – Ericha Wolfganga Korngolda, tenoristu Lea Slezáka a zpěvačku Marii Jeritzu. Jazzman MgA. Jan Dalecký (dříve Beránek) první ze svých pořadů věnoval 50. výročí založení Divadla Járy Cimrmana a přínosu Brna jeho historii, druhý pak jazzovým stovkám roku. Z koncertních vystoupení se uskutečnil Koncert stipendistů na Bayreuther Festspiele 2017, na kterém mimo jiné vystoupili dirigent Marek Šedivý a skladatel Jan Ryant Dřízal, nebo kytarový recitál Ondřeje Pavlíčka Napříč staletími. Jak je vidět v souhrnu programu roku 2017, dramaturgicky se nám vyplatilo vsadit na hudební cykly, jak tematické, tak scelené osobou přednášejícího. Koncertní vystoupení jsou divácky též velmi oblíbené. 

Přednáška prof. Miloše Štědroně (2017)

Malé divadlo hudby a poezie           

Jak již bylo řečeno. Svou podstatou Malé divadlo hudby v KJM navazuje na tradici podstatně starší, když nad ním knihovna přebírá záštitu v roce 1997. Vznik „divadla“ se datuje podstatně dříve, a to do roku 1962, kdy ještě s názvem Malé divadlo hudby a poezie ve velmi úzkém sepjetí s vířením nových kompozičních technik vzniklo v inspirativním prostředí hudebně historického oddělení Moravského muzea v Brně. Dramaturgie Malého divadla hudby a poezie té doby navazovala na činnost souborů Muzika nova a Studia autorů a přenášela podněty hudby do širších souvislostí. Zaměřovala se na soudobou hudbu, na to, co se v té době nově formovalo a vytvářelo. Na tento typ pořadů pak navazovaly jednotlivé monograficky pojaté sondy do díla významných zástupců hudby první a druhé poloviny 20. století. Za největší přínos lze však považovat pořádání hudebních recitálů a pořadů kombinujících hudbu s výtvarným uměním. V letech 1965-72 zde tak zazněly recitály v podání Due Boemi di Praga (J. Horák a E. Kovárnová) s premiérami českých a slovenských skladatelů J. Bárty, J. Klusáka, A. Piňose, A. Parsche, R. Růžičky, B. Řehoře, M. Štědroně, L. Kupkoviče. Kromě toho docházelo zásluhou spolupráce dramaturgie divadla s umělci až k avantgardním a experimentálním sondám. Jednou z nich bylo např. pozvání rakouského skladatele a výtvarníka Anestise Logothetise, jehož grafické partitury Due Boemi za jeho účasti realizovali. Cesty moderní poezie k výtvarnému umění, grafice a ke zvuku dlouhodobě sledoval v několika cyklech výtvarný teoretik Jiří Valoch. Častým hostem byl např. hudební skladatel Pavel Blatný , který na mnoha večerech propagoval tvorbu na pomezí jazzu a artificiální hudby. Pominout nelze ani expanzi rockové hudby, která tehdy byla soustředěna do pořadů tzv. Beat clubu. A ačkoli se 60. léta vyznačovala jakýmsi odsunutím jazzu právě rockem, jazz v rámci Malého divadla hudby nebyl opomíjen, a to díky pořadům houslisty a jazzmana Jana Beránka (dnes Jana Daleckého). Zvláštní místo měla v dramaturgii Malého divadla hudby poezie. V divadle zazněla poezie francouzských neosurrealistů v překladech Pavla Řezníčka. Jiří Valoch představoval experimentální oblast dadaismu až po fónickou poezii. S Malým divadlem hudby souvisí také začátky Divadla Husa na provázku , které v něm uvedlo premiéru inscenace Smrt Baudelairovy básně v režii Evy Tálské s hudbou Miloše Štědroně.

Prof. Rudolf Pečman s tehdejším dramaturgem Malého divadla hudby Tomášem Kučerou (2005)

Shrnutí           

Malé divadlo hudby a poezie zformovalo svého času jakousi brněnskou bohému. V průběhu normalizace bylo vyhledávaným místem vzdělanců i nadšenců všech možných zaměření. Po revoluci, kdy zmizela informační blokáda, význam Malého divadla hudby pomalu upadal a divadlo navštěvovalo stále méně lidí, což mimo jiné vedlo v roce 1995 k jeho zániku. O dva roky později se ho pak i s jeho částečně pokračující činností ujala knihovna. Jeho aktivita tak pokračuje dodnes, i když s pozměněnou filozofií. Malé divadlo hudby dnešní doby má mnoho podob. Pro někoho může být startovní čárou v umělecké dráze, pro dalšího milým kulturním zážitkem nebo jednou z možností, jak se setkat se zajímavými umělci a hudebními teoretiky. Zapomínat také nesmíme na jeho význam vzdělávací, když svým zaměřením zasahuje do široké hudební škály různých období a stylů.

Zdroje

Štědroň, Miloš: Josef Berg, skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Brno 1992.
Nepublikované články: Jan Špaček, Viktor Pantůček, Tomáš Kučera – Archiv Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Citace

MÁLKOVÁ, Jitka. Malé divadlo hudby. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 3/2018 [cit. 2018-09-09].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/maledivadlohudby.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku