Česky | English

Se středoškoláky do knihovny!

Informační vzdělávání pro studenty středních škol? Jistěže ano. Mnozí si možná pomyslí: „Tak možná pro ty nadané, pro gymnazisty, ale třeba pro učně to nemá smysl.“ S tím rozhodně nesouhlasím, neboť není větší nepravdy. Vždyť knihovna je přeci pro všechny! Chceme-li v budoucnu být respektovanou vzdělávací institucí, nemůžeme odvracet od těch, kteří už nám okamžitě netleskají, nevisí na nás celou dobu očima a nenosí obrázky se srdíčky věnované paní knihovnici.

Úvod

Uvědomme si, že patnáctiletí až devatenáctiletí ve svém životě prožívají významnou epochu, směřují ke zralé dospělosti, mimo jiné je čekají i jejich první volby v životě. Potýkají ve s nejrůznějšími změnami ve fyzické, psychické, sociální i spirituální rovině, přehodnocují priority, zaujímají nové role, procházejí prvními partnerskými vztahy, hledají si své místo ve společnosti. U některých nevyrovnaných jedinců se v této době mohou začít rozvíjet úzkostné a depresivní stavy, u jiných roste míra jejich agrese. Právě v této době je velké riziko vzniku nejrůznějších závislostí: na alkoholu, drogách, herních automatech. Nebo nově na nových formách nelátkové závislosti: na internetu, počítačových hrách, sociálních sítích, na mobilu.

Kdo těmto jedincům může podat pomocnou ruku a ukázat možný směr? Samozřejmě rodina – co když je nefunkční? Škola – jedná se o neúspěšného studenta, jeho podpora v jeho škole nemusí být ideální. Kamarádi – někteří mohou svádět na scestí. Sportovní oddíl – není sportovně nadaný, kroužky nenavštěvuje. Co pro takového jedince může představovat knihovna? Především se jedná o nekomerční prostředí, které teenagerovi nic nevnucuje, zde toho moc neutratí. Důležitá je dobrovolnost (do knihovny na rozdíl od školy nemusí). V knihovně platí pravidla, která náctiletý rozhodně potřebuje, neboť jen tak se může cítit bezpečně. Středoškolákům většinou už rodiče s úkoly nepomáhají, zatímco v knihovně jim se seminární prací pomohou. A pokud nevzbudí zájem jedince o cokoli škola, zkusme to ještě v knihovně, třeba vzdělávacími programy. Knihovny nabízejí obrovskou škálu tištěných dokumentů z nejrůznějších oborů – i skrz dobrou knihu lze vzbudit zájem. Nezapomínejme ani na biblioterapeutický účinek knih . Knihovnice či knihovník také poskytnou informace, kam se obrátit a jak postupovat v případě různých problémů. A nejlépe ještě info o internetové bezpečnosti, čeho se vyvarovat na sociálních sítích, vše s praktickými návody.

Informační vzdělávání

A to už přicházíme přímo k možnostem informačního vzdělávání v knihovnách. Jaká témata se tedy hodí pro středoškoláky? Myslím, že nejrůznější: od bezpečí na internetu, fake news , sociálních sítí, vyhledávání relevantních informací v různých typech dokumentů, orientaci v knihovně, vyhledání v katalozích a databázích přes práci s textem tištěným i digitálním k tématům literárním, historickým, jazykovědným, uměleckým, geografickým, přírodovědných, ale snad i k tématům matematickým a technickým. Na tématu, myslím, tolik nezáleží, důležitá je forma. Je třeba vytvořit kostru lekce, nějakou oporu, na základě níž lze stavět: tady se nejvíce osvědčuje model E-U-R známý z komplexního vzdělávacího programu RWCT:  Reading and Writing for Critical Thinking (Čtením a psaním ke kritickému myšlení). V části evokace zjistíme, co studenti znají, a zároveň je musíme zaujmout, nadchnout pro téma. V druhé části žáci zjišťují informace, jež konfrontují se svými předchozími znalostmi a zkušenostmi a diskutují. Tady je právě největší prostor pro práci s různými informačními zdroji i na vlastní názor. A v části reflexe studenti prezentují, interpretují, co zjistili, podělí se s ostatními o své názory, získané informace si tak fixují.

Klíčem k úspěchu je dle našich letitých zkušeností rozdělení žáků do skupin, volíme proto vždy kooperativní učení, které má několik zásad, u nichž bych se ráda na chvíli zastavila. Pracuje se ve skupinách, nejúčinnější je práce ve čtveřicích, ale závisí na velikosti skupiny – i ve dvojicích lze dobře kooperovat. Je třeba zajistit, aby spolu členové komunikovali tváří v tvář, což se děje přirozeně, neboť u nás si skupiny vybírají pracovní místo samy. Důležité je vést studenty ke spolupráci, k zapojení všech, aby směřovali k cíli společně. Ptáme se, jak se jim pracovalo, jsme si vědomi, že takto rozvíjejí i sociální a komunikativní dovednosti. Úkoly by měly být náročnější než pro jednotlivce, aby je žáci zvládali díky společnému úsilí a mohli se i učit navzájem. Lektor zpovzdálí monitoruje, lehce koriguje a usměrňuje jen skupiny, které to potřebují. I hodnotit se mohou skupiny navzájem.

Dalším osvědčeným pomocníkem v lekcích jsou pracovní listy s úkoly pro jednotlivé skupiny. Je třeba v nich střídat úkoly jednodušší a obtížnější, od hledání informace v textu přes analýzu, syntézu a srovnávání k vlastním názorům a tvorbě. Příprava promyšlených pracovních listů dá poměrně velkou práci, ale rozhodně se vyplatí, protože je využíváme opakovaně. Grafická úprava je jednoduchá, v případě potřeby listy upravujeme, pozměníme úkol. Od poslední lekce připojujeme i úkoly, které vymýšlejí sami účastníci.

Studenti Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové na lekci informačního vzdělávání „Nejjednodušší a nejtěžší je říkat čistou pravdu“ ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové 29. 9. 2017.

V čem má knihovna oproti škole výhodu? Především v množství různých typů dokumentů. Studenti pracují s knihou, nejen s úryvkem v učebnici nebo ofoceným textem. Můžeme dokonce do lekcí zapojit i vyhledání určitého dokumentu, tak se frekventanti lekcí postupně zorientují a pochopí systém třídění, který pak mohou užívat dále. V knihovně se jedná spíše o neformální vzdělávání, důležitá je změna prostředí. Zdá se mi, že je i prospěšné, když vyučující umožní krátkou procházku mezi hodinami, zvlášť když řada českých škol po zateplení budov vykazuje zvýšené množství oxidu uhličitého, nejčastěji vlivem nedostatečného větrání. Žáci mohou pro sebe návštěvou knihovny objevit další bezpečné místo, které jim nabízí nejen střechu nad hlavou. Učiteli odpadne příprava a vedení hodiny, o to více se může soustředit na práci studentů, pozorovat je, jak pracují ve skupinách, které typy úkolů se jim daří a se kterými mají problémy. Také je vidí, jak prezentují zjištěné před spolužáky, zda umí zaujmout, vyjádřit svůj názor a obhajovat ho. Je rovněž svědkem možná jiného přístupu lektora, jiné dospělé autority, jež má zase zkušenosti se skupinami z jiných škol a může studenty srovnat v různých parametrech a poskytnout tak učiteli cennou zpětnou vazbu.

Shrnutí

Na závěr bych ráda v bodech vyjmenovala několik doporučení, jež se nám v lekcích nejvíce osvědčila. Jedná se o zkušenost více než osmi let ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové .

„Rady zkušeného lektora“

  1. Práce ve skupinách
  2. Kooperativní učení
  3. Třífázový model učení E-U-R
  4. Pracovní listy
  5. Výběr pracovního místa
  6. Různé druhy dokumentů
  7. Možnosti výběru cesty, jak dojít k informaci
  8. Kreativní úkoly
  9. Tvoření úkolů, otázek studenty
  10. Prezentace, sdílení zjištěného i svých názorů

Teď už nezbývá, než to zkusit. Přeji hodně spolupracujících učitelů a dychtivých studentů. Pokud začínáte, neočekávejte příliš. Zkuste vést lekci ve dvou, pokud to jen trochu jde. Můžete se tak učit vzájemně a ještě zbyde čas na promluvu s vyučujícím a vyměňování si zkušenosti a třeba i rozvinutí bližší spolupráce. Tak hodně štěstí.

Zdroje

GROŠOVÁ, Věra. Kooperativní výuka. In Metodický portál RVP [online]. 10. 10. 2011. Pedagogický lexikon. [cit. 2018-04-03]. Dostupné z: <http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kooperativn%C3%AD_v%C3%BDuka >.
JEŽKOVÁ, Zuzana, Šikl, Jan. Rizika závislostního chování u dětí a dospívajících a jejich prevence. In Šance dětem [online]. 3. 9. 2012. [cit. 2018-04-03]. Dostupné z: <https://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/rizika-zavislostniho-chovani-u-deti-a-dospivajicich-a-jejich-prevence-59.html >.
ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. Vyd. 2. Praha: Portál, 2006, 390 s. ISBN 80-7367-124-7.

Autor fotografií: archiv Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové

Citace

HAŠKOVÁ, Michaela. Se středoškoláky do knihovny!. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 2/2018 [cit. 2018-06-27].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/stredoskolaci-knihovna.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku