Česky | English

Vojtěch Hamerský

Vojtěch Hamerský

Jsem šestadvacetiletý snílek, který rád objevuje svět. Kromě čtení jsou mými koníčky také film či hudby a ve svých volných chvílích se věnuji audiovizuální tvorbě. V současné době studuji Kabinet informačních studií a knihovnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity a pracuji pro Československou bibliografickou databázi a brněnský startup Digiskills. Na internetu pak vystupuji pod přezdívkou EclecticGuy nebo EclecticReader.


Na úvod začneme zlehka, a to povídáním o Tobě jako čtenáři. Jak by ses jako čtenář popsal? Byl jsi vždycky „profík“ čtenář, nebo ses k současnému knihomolství postupně propracovával? Kolik knih přečteš, dejme tomu, za měsíc?

Nebýt toho, že jsem si v první třídě založil v naší knihovně ve Šlapanicích čtenářskou kartičku, byla by moje cesta ke čtení a knihám asi složitější. Nicméně si myslím, že jsem čtenář jako každý jiný, na žádného „profíka“ si nehraju. To, co člověk čte a jak čte, přichází i vyvíjí se postupně. Tak se vyvíjím i já, tudíž jsem nyní například ve fázi, kdy se snažím číst rozličné žánry, aniž bych je primárně četl. Snažím se dostát své přezdívce a přistupovat i ke čtení eklekticky. Počet přečtených knih za měsíc se různí, hodně poslouchám audioknihy, čtu komiksy či dětské knihy, a proto může číslo občas hodně narůst, třeba až na 30 knih za měsíc. V průměru je to však takových 10 až 15 knih.

Co tvůj seznam knih „Chci/musím/potřebuju si přečíst“ – vedeš si nějaké záznamy, co si musíš nutně přečíst, nebo vše držíš v hlavě? Jak dlouhý by byl nebo jak dlouhý je takový seznam v Tvém podání?

Seznamy si vedu neustále. Jsou prokletím, ale občas i skvělým hnacím motorem či pomocníkem pro to, abych se neztratil v tom veškerém chaosu, který kolem mne je. Výhledově je to zhruba takových 100 knih, které mám v knihovničce a teprve čekají na přečtení.

Vojtěch Hamerský

Tvé současné portfolio činností čítá široké spektrum aktivit, jimž se věnuješ – studuješ knihovnictví, natáčíš videa, namlouváš audioknihy, pracuješ pro společnost spravující knižní databázi, fotíš, instagramuješ, přednášíš a spoustu dalšího. Ve které z těchto činností se cítíš nejlépe?

Já ani nevím. Beru to spíš jako celistvý balíček činností, které dávají dohromady něco, co mě fakticky baví, a nedokážu si představit, že by něco z toho chybělo, nebo bych dělal méně či více na úkor něčeho jiného. Každá z činností funguje trochu jako sinusoida, například je období, kdy se mi sejdou tři či čtyři nabídky na přednášení v knihovnách, pak nastává doba, kdy mám více času natáčet videa či fotit fotky na Instagram. Všechno to střídám podle času a hlavně podle energie.

Jednou z aktivit, jimž se věnuješ, je natáčení videí s knižní tematikou – tvorba BookTube. Jak bys popsal pro ty, kteří netuší, co si pod tímto pojmem mají představit, tuto činnost a komunitu – jaká je, co je jejím cílem?

BookTube je pojem, který v sobě skrývá komunitu lidí (tvůrce i diváky), kteří jsou nějak spojeni s videi, která se jakýmkoliv způsobem dotýkají knih a knižní tematiky. Pro mě je to tak trochu druhá rodina, či alespoň blízký okruh přátel, s kterými si mám co říct. A nemusí jít nutně jen o knihy.

Zmínila jsem se, že natáčíš videa s knižní tematikou v různých podáních – co u Tebe můžeme jako diváci nalézt? Jak často je natáčíš a jak dlouho Ti trvá vytvořit nové video od prvního nápadu na scénář až po finální nahrání videa na kanál YouTube?

Kromě klasických videí, v nichž shrnuji, co jsem za daný měsíc přečetl a jak se mi dané knihy líbily, také video výstupy z různých workshopů či společné recenze na knihy s mojí přítelkyní či sestrou. A musím se přiznat, že zrovna takováto videa vytvářím mnohem raději a jejich tvorba provází neskutečná energie. Já jsem zrovna atypický booktuber, nenatáčím nijak pravidelně, mám v tom trochu chaos – může se tedy stát, že někdy vydám tři videa během měsíce a další dva měsíce můj YouTube kanál zeje prázdnotou. Zároveň (jsou samozřejmě výjimky) nevedu žádné scénáře, jsem spíš zastánce improvizace. Výsledný čas strávený na jednom videu je tedy hodně individuální, od 5 až klidně do 15 hodin se vším všudy.

Co tě motivovalo začít natáčet a šířit povědomí právě o knihách?

Ještě před vytvořením YouTube kanálu jsem vedl klasický knižní blog, kam jsem psal knižní recenze, aktuality a články z knižního světa. Pak jsem si řekl, že to chce změnu a od roku 2014 jsem začal s určitou pravidelností natáčet i knižní videa. Když totiž čtete knihy, máte chuť si o příbězích, které čtete, dříve či později povídat. Nebo je alespoň nějak dál doporučovat.

V tomto čísle se věnujeme mezigeneračním vztahům a spolupráci. Nelze si nevšimnout, že v některých svých videích nejsi sám, ale máš tam třeba přítelkyni, sestru nebo maminku s babičkou. Jak došlo k tomu, že ses rozhodl s nimi také natáčet?

V mém okolí čte hodně lidí. I v rodině. Paradoxní je, že v naší rodině kromě mě čtou pravidelně jinak jen samé ženy (tedy babičky, maminka i sestra). Já jsem tak trochu výjimka. Věřím, že zapojení mého blízkého okolí do mých videí dává mé tvorbě trochu jiný rozměr a že se diváci chtějí podívat na to, co doporučují i lidé, kteří jsou mi blízcí. Přesvědčit vždy chvilku trvá, ale výsledek stojí za to a jsem na něj opravdu pyšný.

Vnímáš nějaké obohacení pro sebe nebo pro své sledovatele, když natáčíš s dalšími lidmi – můžete si vzájemně něco přinést a nabídnout? Co to bude znamenat či znamená pro diváky?

Určitě to vnímám tak, že hodnoty takové video přináší pro obě strany. Pro mě z toho hlediska, že mám možnost svým blízkým ukázat, co dělám a jaký z toho vznikne výsledek. Navíc je skvělé mít možnost diskutovat nad knihou a mít úplně opačné názory. Pro diváky je to zase jiný druh zážitku a obohacení o to, že vidí interaktivnější obsah, nad kterým se třeba i zasměje.

Své knižní tipy sdílíš i na sociální síti Instagram, která má/měla nezaměnitelnou podobu. Mnozí lidé se domnívají, že IG používá jen mladá generace Tvých vrstevníků a mladších. Co toto prostředí nabízí ostatním generacím, bude pro ně příjemné se tu pohybovat?

Instagram je velmi jednoduchý a zároveň velmi intuitivní nástroj, který má potenciál zasáhnout všechny bez rozdílu. Žijeme v době, kdy prim hraje audiovizuální obsah. A Instagram takový obsah nabízí. Myslím, že postupně přijde doba, kdy Instagram budou používat čím dál tím pravidelněji i třeba senioři.

Foto s rukou, typické pro Instagram

Další činnost, jíž zasahuješ čtenáře, resp. posluchače, napříč věkovým spektrem, je namlouvání audioknih. Jak ses k této práci dostal a jakému knižnímu žánru se nejčastěji věnuješ?

Zkoušel jsem si načítat nějaké texty již docela dávno na obyčejný mikrofon asi za 100 korun. Pak to pokročilo k rozsáhlejším textům a povídkám a skončilo to u toho, že jsem dostal nabídka od audioknižního vydavatelství Walker & Volf, zda bych pro ně nezačal stříhat audioknihy, které nechávají nahrávat známými herci a herečkami. Všechny zkušenosti jsem pak využil k načtení své první oficiální audioknihy Hlas Černého hvozdu, jež se skládá z deseti povídek z pera Míly Lince, s kterým jsem se na načtení domluvil. A nyní se věnuji načítání audioknih pro mého vyučujícího z KISKu, který publikuje spoustu zajímavých publikací zejména na téma vzdělávání v digitálním prostředí. Tyto audioknihy pak dáváme k dispozici zcela zdarma ke stažení a poslechu.

Praxi získáváš také prací pro Československou bibliografickou databázi – v čem spočívá Tvá činnost v této společnosti? Posunula tě tato práce někam dál profesně či blogersky?

Ani nevím, jak se moje pozice přesně jmenuje. Já sám ji vnímám něco jako mix PR manažera a manažera obsahového marketingu. Mám na starosti komunikaci s nakladateli či autory, tvorbu příspěvků na sociální sítě, komunikaci s našimi fanoušky a v neposlední řadě i vytváření video obsahu pro YT kanál ČBDB. Spíš než blogersky mě tato práce posunuje profesně. A jsou to opravdu cenné zkušenosti.

Jaký význam pro Tebe má studium knihovnictví a informačních věd? Plánuješ se této profesi věnovat v budoucnu, nebo ses našel v některém jiném odvětví?

Můj obor se konkrétně nazývá Informační studia a knihovnictví. Mám již za sebou 7 let studia knihovnictví a na KISKu je tou největší výhodou možnost vybrat si to, co vás opravdu zajímá. To znamená, že od knihovnictví se spíš kloním ke specializaci, která se věnuje technologiím ve vzdělávání. A k této oborové větvi bych se rád klonil čím dál více. Myslím si, že se jedná o perspektivní zaměření, a navíc mě vzdělávání ostatních velmi baví a naplňuje. Ale kdo ví, kam mě vítr nakonec zavane, v tomto jsem hodně otevřený.

A teď nám prozraď, kam bys rád se svou tvorbou a projekty směřoval dál, máš nějaké další cíle, možnosti, které se Ti tím otevřely a zaujaly či napadly Tě jako možné pokračování či navázání na současné aktivity?

Je toho hodně. Já jsem v některých věcech spíše teoretik a snílek, často plánuji, ale nakonec se nedostanu k realizaci. Nicméně bych v dohledné době chtěl nastartovat pár nových projektů a aktivit, které by moji současnou tvorbu posunuly dál, aby mě ta moje „práce“ v digitálním prostoru pod přezdívkou EclecticReader neustále bavila a bavila i moje fanoušky. Rád bych se stále zaměřoval na audiovizuální tvorbu, jen trochu interaktivnějším směrem a rozpohyboval stojaté vody na poli českého BookTubu.

Jelikož se náš časopis zaměřuje primárně na dětské knihovnictví, nemohu opomenout otázku, jaká je Tvá oblíbená kniha z dětství? Nebo sis našel svou oblíbenou dětskou knihu až v dospělosti?

Na to odpovím hned a s jistotou – Artemis Fowl. Minimálně první díl ze stejnojmenné série mám načtený snad patnáctkrát a nikdy mě tato kniha neomrzí. Při každém čtení naleznu detail, který mě nějak překvapí. A tohle v dnešní době umí pouze málo knih.

A na závěr přijde otázka, na niž se ptám v každém čísle – jak vidíš čtenářství v budoucnosti? Bude mít (papírová) kniha stále své místo v životech lidí?

Pokud se na to podívám statisticky, myslím, že o čtení a čtenářství (ať už papírových či elektronických knih) nemusíme mít strach. Z osobního hlediska si troufám tvrdit, že číst se bude čím dál víc. Už jen kvůli tomu, kolik krásných knih u nás vychází. A já budu jen rád, pokud kolem mě uvidím více a více lidí s knihou v ruce s myšlenkami mimo tento svět a vidinou toho, že je čtení opravdu baví a naplňuje.

LIŠOVSKÁ, Pavlína. Vojtěch Hamerský. Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství [online]. roč. 4, č. 4-5/2018 [cit. 2018-02-01].

Dostupný z WWW: impulsy.kjm.cz/impulsy-clanek/vojta-hamersky.
ISSN 2336-727X.


vytisknout stránku Vytisknout stránku