Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se ve školách v České republice stále více setkáváme s dětmi pocházejícími z rodin cizinců, s dětmi s odlišným mateřským jazykem a rozmanitým kulturním zázemím. Podle statistik ministerstva školství vzrostl počet žáků-cizinců v základních školách v ČR za posledních pět přibližně o polovinu – z 14 551 žáků v září roku 2012 na 21 992 žáků v září roku 2017. Nejvíce – necelých šest tisíc – z těchto žáků pochází z Ukrajiny, zhruba o tisícovku méně je žáků ze Slovenska, více než čtyři tisíce je také žáků z Vietnamu a jeden a půl tisíce žáků je původem z Ruska (MŠMT, online, cit. 2018-08-19). Je tedy zřejmé, že téma práce s žáky s odlišným mateřským jazykem se v posledních letech stává stále více aktuálním.
Obecně prospěšná společnost Nová škola je nezisková organizace, která se více než dvě desetiletí věnuje podpoře vzdělávání dětí a žáků se sociálně podmíněným znevýhodněním. V roce 2012 byla Nová škola první organizací, která začala ve školách v různých krajích ČR systematicky šířit koncept čtenářských klubů s důrazem právě na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Myšlenka čtenářských klubů je od počátku založena na bázi pravidelné volnočasové aktivity, při které se děti pod vedením učitelek z jejich škol a knihovnic z místních knihoven učí věnovat čas samostatnému čtení, sdílet zážitky ze čtení a doporučovat si knihy navzájem, půjčovat si knihy domů a přenášet čtenářské zážitky do mimoškolního prostředí.
Během posledních tří let Nová škola realizovala projekt „Školní čtenářské kluby: inkluzivní prostředí pro rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti“[1] 
, který byl zaměřený na podporu čtenářství u žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a probíhal v 10 základních školách s větší koncentrací žáků-cizinců. V závěru tohoto projektu proběhla setkání se všemi pracovnicemi – učitelkami i knihovnicemi, která byla zaměřena na zhodnocení přínosu čtenářských klubů a formulaci doporučení pro rozvoj čtenářství u žáků s odlišným mateřským jazykem. O souhrn těchto zkušeností bychom se s vámi rádi podělili v následujícím textu.
Jaké jsou tedy hlavní přínosy čtenářských klubů pro žáky s odlišným mateřským jazykem a čemu je potřeba v těchto klubech věnovat pozornost?
1. Čtenářský klub jednoznačně pomáhá žákům s rozvojem slovní zásoby v českém jazyce. Na rozvoj slovní zásoby je žádoucí se u těchto žáků soustředit od počátku, při přípravě textů pro práci v klubu předem vytipovat obtížná slova, tato slova žákům vysvětlit, při práci s textem pak ponechat žákům dostatek času, aby se mohli na význam slov doptávat, a jejich dotazy aktivně povzbuzovat.
2. Čtenářský klub rozvíjí u žáků zájem o knihy a kvalitu jejich čtenářství. Významnou roli hraje podpora žáků při volbě vhodných knih – děti s menší nebo malou znalostí češtiny často preferují knihy s výraznými ilustracemi (někdy až encyklopedického charakteru), které jim pomáhají v porozumění příběhu, někdy mají zájem o knihy s tématy menšinové kultury (vietnamské, ukrajinské pohádky), jindy se zajímají o tituly, které jim pomáhají porozumět kultuře české (tradiční české pohádky, ale třeba i česká přísloví apod.). Důležité je také pomáhat dětem, aby si vybíraly knihy, na které čtenářsky stačí – zážitek dočtené knihy je významným stimulem pro další čtenářský zájem.
3. Prostředí čtenářského klubu pomáhá žákům s odlišným mateřským jazykem také v zapojení do vrstevnického kolektivu. Ve srovnání se školní třídou je prostředí klubu, s počtem okolo deseti až dvanácti žáků, více chráněné, důležitou podmínkou fungování klubu je přátelská, tolerantní, vzájemně respektující atmosféra. Děti přicházející do klubu často pocházejí z různých tříd a mají zde možnost navazovat přátelství právě napříč třídami, učitel může práci v klubu využít také k rozvoji vrstevnické podpory a kamarádských vztahů mezi žáky s OMJ a jejich českými spolužáky.
4. Aktivity čtenářského klubu mohu pomáhat také k rozvíjení interkulturních znalostí. Děti s OMJ se v klubu mohou učit českým tradicím – zejména okolo různých svátků, Vánoc, Velikonoc – a poznávat příběhy a legendy, jejichž znalost považujeme u českých dětí za běžnou (týká se zejména menších dětí a tradičních pohádkových příběhů). Různorodé máme zkušenosti s ochotou dětí s OMJ v klubu prezentovat jejich vlastní, minoritní kulturu – některé děti mluvily o kultuře své rodiny velmi rády a vítaly možnost ukázat ostatním své tradice a zvyky, jiné děti se popisu kultury domácího prostředí spíše vyhýbaly a snažily se co nejvíce zapadnout mezi české děti – při zvažování, zda dítě s OMJ vyzývat k prezentaci vlastní kultury, tak doporučujeme zvažovat předchozí zkušenosti s dítětem a také charakterové a povahové rysy dítěte (introvert vs. extrovert).
5. Při práci ve čtenářském klubu se osvědčily interaktivní činnosti, při kterých děti mohly zapojit ruce, v návaznosti na čtení pak něco samy vyrábět, stříhat, ilustrovat. Vzhledem k menší slovní zásobě a nižší schopnosti porozumění se naopak jako málo funkční ukázaly strategie založené na samotném vyprávění složitějších příběhů (vč. profesionálně vedeného tzv. „storytellingu“), málo efektivní byla také práce s audioknihami.
6. Pro některé žáky s OMJ byla v klubech také významná možnost individuálního kontaktu s učitelkami a knihovnicemi. Řada žáků-cizinců má rodiče, kteří tráví velké množství času v práci, dětem tak v domácím prostředí chybí pozornost dospělého – možnost popovídat si s paní učitelkou nebo s paní knihovnicí tak byla pro některé žáky další motivací, proč do klubu docházet, a dala se dále využít i pro rozvoj čtenářství dítěte (zájem dospělého směřoval k čtenářským aktivitám žáka).
7. Z učitelské perspektivy byla jako pozitivní hodnocena také provázanost klubových aktivit se školním vyučováním. Zejména při některých hodinách českého jazyka a literatury získávaly děti s OMJ díky docházce do čtenářského klubu postupně určitý náskok, a ve výsledku nejen že nebyly v těchto hodinách oproti českým spolužákům znevýhodněné, ale někdy mohly dokonce i českým spolužákům pomoci (při popisu, vyprávění, ale také při schopnosti formulovat otázky ke knize apod.).
V celkovém hodnocení pracovnic našeho projektu byly školní čtenářské kluby jednoznačně hodnoceny jako užitečný nástroj pro rozvoj čtenářství i celkové gramotnosti (nejen) dětí s odlišným mateřským jazykem. Rozhodně proto doporučujeme jak zakládání dalších čtenářských klubů v základních školách, tak i využití principů čtenářských klubů ve školních hodinách českého jazyka i ve volnočasových aktivitách místních knihoven.
Pro zájemce o činnost čtenářských klubů doporučujeme odkazy na níže uvedených webových stránkách, ale i starší – ovšem obsahově stále aktuální – publikaci „S knihou po škole – Školní čtenářské kluby“, kterou vydala obecně prospěšná společnost Nová škola a která je volně dostupná na webu (viz odkazy na literaturu).
Elektronická publikace Sada metodických lekcí zaměřených na rozvoj čtenářství dětí (i) s odlišným mateřským jazykem
Profil autora
Jméno, příjmení a titul: PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D.
Název instituce, v níž působíte včetně své pozice (název oddělení, zastávaná funkce aj.): Nová škola o.p.s.; metodik v projektech na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Webové stránky instituce: http://novaskolaops.cz/ ; http://new.ctenarskekluby.cz/
Kontaktní e-mail na svou osobu: zbynek.nemec@novaskolaops.cz
Literatura
- NOVÁ ŠKOLA o.p.s. (2018). Čtenářské kluby – o projektech. [online, cit. 2018-08-19], dostupné z: http://new.ctenarskekluby.cz/kdo-jsme/o-projektu
- MŠMT (2018). Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele. [online, cit. 2018-08-19], dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp .
- POLÁKOVÁ, Irena; BĚLINOVÁ, Eva; INGROVÁ, Alžběta (2014). S knihou po škole – Školní čtenářské kluby. Praha. Nová škola o.p.s. ISBN 978-80-905807-0-1- Dostupné také z:
http://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/projekt/sknihouposkole_final.pdf - NOVÁ ŠKOLA o.p.s. (2018). Čtení mezi řádky: sada metodických lekcí zaměřených na rozvoj čtenářství dětí (i) s odlišným mateřským jazykem. [online, cit. 2018-08-19], dostupné z http://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/Metody/cteni_mezi_radky_prolinky_web.pdf
- Praha. Nová škola o.p.s. ISBN 978-80-905807-7-0
- PTÁČKOVÁ, Kateřina; ČADA, Karel; POLÁKOVÁ, Irena; BĚLINOVÁ, Eva (2018). Děti s odlišným mateřským jazykem ve školních čtenářských klubech. [online, cit. 2018-08-19], dostupné z http://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/uploaded-files/vz_2.pdf
[1] Registrační číslo projektu: CZ.07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000018. Projekt byl financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR.
